2.6.6.1
Směrnice o poskytování HOME OFFICE - komentář
PaedDr. František Havelka, Ph.D.
Bez předchozí písemné dohody práci na dálku (Home Office) zaměstnanec nesmí vykonávat. Dohoda tedy musí být sepsána i v případě, že zaměstnanec vykonává práci z domova pouze nárazově či příležitostně.
Práce na dálku je upravena v § 317 ZP. Zde je zakotvena i povinnost vypracování písemné dohody včetně výjimek (odst. 3).
Podle odstavce 3 zaměstnavatel může nařídit práci z domova z důvodu opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona (např. nařízení vlády vydané dle krizového zákona v reakci na probíhající epidemii). V těchto případech tak zaměstnavatel může nařídit práci z domova i bez předchozí písemné dohody.
Práci na dálku ve smyslu zákoníku práce je nutno striktně oddělit od práce související s přímou pedagogickou činností ve smyslu zvláštní úpravy pracovní doby pedagogických pracovníků v § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, kterou si pedagogický pracovník sám rozvrhuje na místě, které si rovněž sám určí.
V rámci dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je vhodné smluvit základní podmínky výkonu práce na dálku, především:
-
Místo výkonu práce – práce na dálku nemusí být vykonávána pouze z domova. Je proto vhodné místo výkonu práce nějakým způsobem omezit, např. na hranice státu či kraje, aby byl zaměstnanec v případě potřeby dostavit se na pracoviště v přiměřeném čase na pracoviště.
-
Rozvržení pracovní doby – to lze svěřit buď
- zaměstnanci samotnému, který si pak za sjednaných podmínek práci rozvrhuje sám (délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin, delší směny si tedy nemůže plánovat ani sám zaměstnanec.), nebo
- pevně určit, pokud nevyplývá např. přímo z pracovní smlouvy či vnitřního předpisu a strany dohody nemají zájem jej měnit). V tomto případě pracuje zaměstnanec na dálku v předem rozvržené pracovní době. Toto řešení je výhodné zejména s ohledem na jistotu, kterou zaměstnavateli dává (např. jistota možnosti spojení se se zaměstnancem v průběhu pracovní doby).
Pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu a čerpání dovolené se uplatní fiktivní pracovní doba (tedy např. pro účely výpočtu dovolené se použije fikce, že zaměstnanec pracuje X hodin týdně, ačkoli si práci rozvrhuje sám).
I v případě, kdy si zaměstnanec sám rozvrhuje pracovní dobu, platí povinnost příplatků za práci ve svátek, o víkendu, v noci a přesčas. Proto by písemná dohoda měla v tomto případě upravit dobu, ve které zaměstnanec pracovat nesmí (v noci, v sobotu, neděli, o svátcích).
Pokud si zaměstnanec rozkládá pracovní dobu sám, nepřísluší mu náhrada platu či mzdy za dobu, po kterou se např. podrobuje lékařskému vyšetření nebo prohlídce).
V písemné dohodě o výkonu práce na dálku navíc lze sjednat další specifika stran rozvrhování pracovní doby – např. určitý časový interval, kdy musí zaměstnanec ‚fixně‚ pracovat (rozvrh…
