Zapojila ses do tvorby revize rámcových vzdělávacích programů, na jejichž základě školy mohou sestavovat své vlastní školní vzdělávací programy, podle kterých pak vypadá výuka v dané škole. Byla jsi členkou skupiny Národního pedagogického institutu (NPI), který měl tvorbu revize na starosti, pro oblast průřezových témat. K jakým změnám má v této oblasti dojít? Jaká průřezová témata byla v rámcových vzdělávacích programech dosud, jaká v nich mají být teď?
V současné době je v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání šest průřezových témat – výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova, environmentální výchova, výchova demokratického občana a osobnostní a sociální výchova. Ještě před tvorbou samotné revize RVP stanovila expertní skupina MŠMT hlavní směry těchto úprav. Její členové navrhli, aby při revizi byl obsah tohoto základního vzdělávacího dokumentu pro české školy celkově zredukován a aby byl více zaměřený na osvojování kompetencí žáky. V oblasti průřezových témat to vedlo ke snížení počtu průřezových témat na tři. Návrh revidovaného rámcového programu tak měl obsahovat témata směřující k sobě, ke společnosti a ke světu.
Téma směřující k sobě se má věnovat především péči o wellbeing žáků, téma směřující ke společnosti nese název Společnost pro všechny a téma směřující ke světu se nazývá Udržitelné prostředí. Část obsahů a informací ze současných průřezových témat se zároveň přesunula přímo do některých vzdělávacích oblastí. Průřezová témata hodně cílí na utváření postojů, ty je ale třeba budovat si na základě určitých znalostí, aby šlo o informované postoje. Při přípravě revize RVP tak bylo nutné promýšlet, co se děti mají fakticky naučit ve vzdělávacích oblastech, aby s tím pak mohly pracovat při formování či případné změně postojů v průřezovém tématu. Pokud se budeme bavit třeba o klimatické změně, je součástí tématu Udržitelné prostředí, týká se i témat Společnost pro všechny a Péče o wellbeing, ale pro porozumění toho, co se děje, potřebují žáci získat například v přírodovědné vzdělávací oblasti znalosti zesilování skleníkového efektu.
Jak navržené změny hodnotíš? Celkově došlo k redukci průřezových témat, vidíš na ní něco pozitivního?
Považuji za dobré technické provedení návrhu nového kurikula. Elektronická verze dobře umožňuje hledat všechna propojení různých témat a oblastí. Pokud je třeba u nějakého průřezového tématu uvedený očekávaný výsledek učení, tak učitel hned uvidí, s čím vším téma souvisí, s čím ho může propojit. I to, jaké klíčové kompetence může díky tématu rozvíjet. V několika fázích tvorby revidovaných průřezových témat jsme opravdu byli nuceni dost redukovat. Myslím ale, že ve výsledku to řadě témat prospělo. Nemám pocit, že by ve výsledné podobě nějaké téma výrazně chybělo. Pokud nedojde k výrazným řezům nebo přesunům pod vzdělávací obory během veřejného připomínkování, které teď běží a bude poté zapracováno, budu s výsledkem spokojená.
Hodně jsem stála o to, aby se do revize RVP promítly myšlenky z dokumentu UNESCO, o kterém jsme mluvili s Petrem Danišem v příspěvku na konferenci Úspěch pro každého žáka v roce 2022.
Jak probíhaly debaty a práce ve skupině, do které ses zapojila?
Na členství v pracovních skupinách, které se na přípravách revize RVP podílely, bylo vypsáno regulérní výběrové řízení, do kterého bylo třeba se přihlásit. Pracovní skupina pro průřezová témata měla asi 16 členů, byli v ní zástupci organizací, které pracují se současnými průřezovými tématy, zástupci učitelů, vedení škol, akademického prostředí. Na začátku jsme vedli dlouhé diskuze nad tím, abychom našli společný základ pro nově navržené oblasti a nepřetahovali se o to, kdo tam prosadí víc z té své. To se myslím podařilo dobře. Zároveň se leckterá témata jako třeba mediální výchova prolínají všemi třemi současnými průřezovými oblastmi, ačkoli její hlavní zakotvení je ve Společnosti pro všechny jako samostatný tematický okruh Život s médii.
Jak jsou nyní v návrhu revize RVP zohledněna další témata, kterým se dlouhodobě věnujeme v Člověku v tísni, jako jsou globální, klimatické nebo společné vzdělávání?
Vstoupila jsem do tohoto procesu s tím, že nějakou změnu kurikula potřebujeme udělat. Ta změna je podle mě nutná, svět se rychle mění, podle toho se má tedy proměňovat i vzdělávání a to, co se budou děti ve školách učit. Děti dnes potřebují získávat kompetence, díky kterým se dokáží uplatnit v budoucnu. Musí zároveň umět reagovat na to, co se v současném světě děje. Hodně jsem stála o to, aby se do revize RVP promítly myšlenky z dokumentu UNESCO, o…