dnes je 23.5.2024

Input:

Umělé povrchy hřišť či sportovišť mohou uvolňovat zdraví škodlivé látky

2.5.2024, Zdroj: Státní zdravotní ústav (http://www.szu.cz/)

SZÚ upozorňuje subjekty, které pořizují pro dětská hřiště, sportoviště a další provozy umělé pryžové povrchy, na nutnost vyžadovat certifikaci výrobků s důrazem na zdravotní nezávadnost. Některé materiály používané k výrobě těchto povrchů totiž mohou uvolňovat karcinogenní látky. Ty se pak do lidského organismu dostávají jak dotykem kůže s povrchem, tak vdechováním látek, které se z pryží odpařují. Na problematiku v poslední době upozornilo i několik světových vědeckých studií. V české republice problematiku řeší odborná mezirezortní skupina.

„Nelze v žádném případě paušalizovat, že se problém škodlivin týká všech hřišť a sportovišť s umělým povrchem. Záleží samozřejmě na použitých materiálech. Problém ale každopádně považujeme za závažný. Odborníci SZÚ proto už delší dobu upozorňují certifikační orgány zainteresované do zkoušení bezpečnosti materiálů, dozorové orgány provádějící kontroly trhu a další orgány státní správy, do jejichž působnosti tato problematika spadá, na možná zdravotní rizika,“ uvedla ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.

Vzhledem k tomu, že použité materiály k výrobě umělých povrchů mimo jiné často obsahují různý podíl pryží získaných z recyklovaných použitých pneumatik či jiných recyklovaných materiálů, riziko, že mohou obsahovat škodlivé látky, je poměrně značné. Vyplývá to i z řady vědeckých studií, které byly provedeny a jsou publikovány ve vědeckých časopisech.

„K nejzávažnějším zdravotním rizikům, která mohou tyto materiály představovat, patří expozice organismu z přítomnosti polycyklických aromatických uhlovodíků (tzv. PAU). Tyto chemické látky patří do skupiny karcinogenních látek, tedy látek, které způsobují rakovinu. Nejznámějším z této skupiny karcinogenních látek je benzo(a)pyren, u kterého byl objasněn i mechanizmus, kterým přímo poškozuje genetickou informaci buněk, tzn. je genotoxický, a proto má společně s několika dalšími látkami ze stejné skupiny v evropské chemické legislativě stanoven velice přísný limit,“ vysvětluje vedoucí Národního referenčního centra pro odpady a půdu a vedoucí Oddělení hygieny půdy a odpadů SZÚ, MUDr. Magdalena Zimová, CSc.

Z řady provedených studií vyplývá, že kromě polycyklických aromatických uhlovodíků, se z umělých povrchů mohou uvolňovat i další škodlivé látky jako jsou ftaláty, těžké kovy, benzén, bisfenoly, polyfluorované a perfluorované látky (PFAS), a další. To ještě může dále zvyšovat  zdravotní rizika pro uživatele těchto ploch.

„Nebezpečnost těchto látek se zvyšuje, zejména pokud je expozice lidského organismu těmto látkám dlouhodobá a opakovaná. Potenciální riziko v případě přítomnosti látek v použitých materiálech záleží tedy jednak na jejich množství v  materiálu a jednak na způsobu uvolňování z materiálu. Dále také na době, kterou lidé tráví v kontaktu s těmito povrchy a samozřejmě na ročním období. V létě, kdy na povrchy praží slunce, nebo pokud jsou položeny například na podlahové topení v uzavřených prostorech, se z některých uvolňuje silný zápach. Právě ten bývá, dle dosavadních zkušeností, častým indikátorem možné zdravotní závadnosti,“ popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let, Ing. Jitka Sosnovcová.

Dodává, že děti představují speciálně citlivou skupinu vůči expozici všem těmto škodlivým látkám. Mimo jiné proto, že mají vyšší citlivost pokožky a sníženou metabolickou a detoxikační kapacitu, tedy schopnost odbourávat škodliviny z těla ve srovnání s dospělým člověkem, a také mají vyšší citlivost cílových orgánů. Škodlivé ale mohou

Nahrávám...
Nahrávám...