8.9 Podchlazení a omrzliny
MUDr. Pavla Hružíková
Termická poranění chladová
Nejen v zimním období, ale i na přechodu podzimu a jara může docházet k poškození organismu chladem. Toto postižení bývá často podceňováno, přesto může být tichý, doslova chladnokrevný zabiják. V zimě je předpoklad, že je nutné se řádně obléknout a dodržovat určité zásady. Zrádné může být počasí na počátku jara, event. ke konci podzimu, kdy svítící slunce a s ním rostoucí teplota láká již k lehkému ošacení. Ovšem velmi rychle může dojít ke změně klimatických podmínek, kdy západ slunce či stín prudce snižují teplotu vzduchu. Pocitová teplota je o to nižší, čím více fouká vítr, který bývá navíc ještě stále chladný. Teplo je udržováno molekulami vzduchu mezi jednotlivými vrstvami oblečení. Tento vzduch je ochlazován a „odfoukáván” větrem. Proto je vhodnější do nepříznivých podmínek obléci více tenkých vrstev oblečení než jednu hrubou. Rapidní změny venkovních teplot a počasí nastávají na horách a velké rozdíly jsou rovněž během stoupající nadmořské výšky (tzn. údolí vs. hřebeny). Na toto vše je nutné myslet při plánování lyžařských či turistických výletů. Proto je vyšší výskyt podchlazení a omrzlin hlavně v tomto období spolu s narůstajícím rozšířením zimních sportů. Ve městech je velkým problémem bezdomovectví. U dětí může dojít k podchlazení při uvíznutí na lanovce, při ztracení se v terénu, při zapadnutí do sněhu nebo při útěku z domova. Podchlazení může vzniknout i za nečekaných podmínek během letní noci, kdy teploty zdaleka neklesají k bodu mrazu, ale přidružují se další nepříznivé faktory.
Obr. č. 1: Pocitová teplota v závislosti na rychlosti větru Zdroj: Viktor Kořízek, Windchill-pocitová teplota [online]. Dostupné z http://www.alpy4000.cz/rady-tipy-metodika-windchill.php
U podchlazení nezáleží jen na teplotě, ale přispívá k němu i vítr, který snižuje pocitovou tepotu, stejně jako vlhkost (během zimy snižuje pocitovou teplotu, v horkých dnech je tomu naopak). Dalšími rizikovými faktory jsou vyčerpání a hlad, kdy tělo nemá z čeho dále produkovat tepelnou energii. Jednou z důležitých položek je i dehydratace, která může být v chladném počasí maskována a člověk má menší potřebu pít. Častý bývá rovněž negativní vliv alkoholu, který zvyšuje riziko podchlazení i vzniku omrzlin. Stejně tak je rizikové užívání drog. Nebezpečné je přeceňování vlastních sil, vyskytující se zejména u mladých lidí. Naopak u starých, osamělých lidí může dojít k podchlazení i doma dlouhodobým pobytem v špatně vytopených prostorách, kdy chtějí ušetřit za topení, v kombinaci s nízkou mobilitou, špatnou výživou a přidruženými chronickými chorobami.
Podchlazení
Podchlazení je celkové snížení tělesné teploty pod 35 stupňů Celsia a může být samostatně, nebo jako přidružené poškození organismu k omrzlinám a jiným úrazům (např. při tonutí ve studené vodě). Tento stav se diagnostikuje měřením tepoty tělesného jádra. Toto měření by tedy mělo probíhat v konečníku či v jícnu. Měření v uchu či kůže na povrchu těla neodpovídá a je, obzvláště při hypotermii (podchlazení), značně zkreslené. Rovněž je důležité mít k přesnému určení teploty speciální teploměry, neboť běžné teploměry k měření tělesné teploty neměří pod 34–35 ˚C, což je právě hranice, kterou je definováno podchlazení. To můžeme rozdělit na několik stadií:
| | Rozmezí
| Projevy
|
| Mírná hypotermie
| 32–35 ˚C
| Třes, poruchy paměti, špatná řeč = při vědomí, třese se
|
| Střední hypotermie
| 30–32 ˚C
| Útlum mozku, přestává třes, zpomalení pulzu, rozšíření zorniček = při vědomí, ale spavý a netřese se
|
| Těžká hypotermie
| < 30 ˚C
| Ztuhlost, bezvědomí, postižený nedýchá, nemá pulz = bezvědomí, nedýchá (indikace ke KPR)
|
Všeobecné příznaky podchlazení:
-
Studená, bledá kůže, možné promodrání v oblasti úst
-
Třes
-
Špatná artikulace
-
Únava, malátnost, ospalost
-
Paradoxní vysvlékání
-
Porucha vědomí
-
Porucha srdečního rytmu
-
Zpomalení dechové frekvence
-
Rozšířené zornice
-
Bezvědomí, bezdeší – zástava krevního oběhu
U dětí nám nástup podchlazení může signalizovat změna chování, dítě je agitované, neklidné, rychle dýchá. Na dotek má studené končetiny, ale trup je pocitově ještě teplý. V případě, že se podchlazení prohlubuje, dochází postupně k útlumu dítěte, které se stává klidným, až apatickým, dýchá pomalu a má studený již i trup těla. Podchlazení probíhá u dětí (rovněž jako u starších lidí) rychleji než u zdravé, produktivní dospělé populace.
První pomoc při podchlazení
V případě podchlazení je stěžejní zabránit dalšímu působení nízké teploty. V ideálním případě, pokud to podmínky umožňují, zároveň postiženého zahřát. Tepelné ztráty minimalizujeme tím, že podchlazenou osobu ukryjeme někde do závětří. Z podchlazené osoby svlékneme mokré oblečení a oblečeme suché. Jestliže jsme stále v nepříznivých povětrnostních podmínkách, podchlazeného nesvlékáme, ale další vrstvy suchého oblečení či dek balíme na mokré oblečení. Důležité je danou osobu izolovat. Pro tyto případy se hodí nosit u sebe na výlety termoizolační fólii. Je skladná, lehká a hodí se k řešení spousty potíží. Pokud je termofólie dvoubarevná (z jedné strany zlatá, z druhé stříbrná – viz obr. č. 2), můžete přiložit na podchlazeného kteroukoli stranou, aniž by to snížilo její funkci. Je důležité osobu do fólie zabalit co nejpřesněji, aby případnými mezerami neunikalo vyprodukované teplo. Fólie funguje na principu odrážení vlastního tělesného tepla zpět k zakryté osobě. Fólii dáváme až na oblečení či další hřející vrstvy.
Obr. č. 2: Izolační termofólie Zdroj: MUDr. Pavla Hružíková
Podchlazenou osobu můžeme ohřívat nejen teplými přikrývkami, ale je možno použít i láhve naplněné horkou vodou (obdoba termoforu), které přikládáme přes textil. Další variantou je předávání fyzického tepla „skin to skin”, tzn. z kůže na kůži, zahříváním druhou osobou. Tato možnost je vhodná zejména u malých dětí, které je možno přitisknout na trup a poté obě osoby zabalit dále do přikrývek. U osoby při vědomí je vhodné spojit ohřívání s doplněním energie, a to podáváním teplých sladkých nápojů, popř. vysokoenergetických potravin, jako je čokoláda, hroznový cukr.
Při silnějším stupni podchlazení a vždy při bezvědomí je nutné maximálně omezit pohyb a manipulaci s danou osobou. V cévách končetin se hromadí chladnější krev než v tělesném jádru. Při pohybu končetin se dostává k srdci a dochází k „smrti ze záchrany”, kdy nastane srdeční arytmie (fibrilace komor), která neumožňuje funkční krevní oběh. Při srdeční zástavě a nefunkčním krevním oběhu, který se projevuje bezvědomím a bezdeším, je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci. Podchlazení pacienti mají větší šanci na obnovu krevního oběhu a je nutné pokračovat v kardiopulmonální resuscitaci, dokud se nepodaří zvýšit tělesnou teplotu postiženého nad 35 ˚C.
Obr. č. 3 Transport podchlazeného Zdroj: MUDr. Pavla Hružíková
První pomoc při podchlazení
-
Minimalizovat tepelné ztráty
-
Ohřev – tepelné a izolační vrstvy, teplé nápoje
-
Doplnit energii
-
Při silném podchlazení maximálně omezit pohyb
-
Bezvědomí, bezdeší – zahájit KPR
Omrzliny
Omrzliny jsou místní chladová poranění vzniklá akutně. Jejich vznik je ovlivněn i vlhkostí vzduchu a mohou vznikat, stejně jako podchlazení, i u teplot vyšších než 0 ˚C. Vznikají nejčastěji na akrálních částech těla – prsty rukou, nohou, nos, uši. Působení…
