2.6.3
Výuka anglického jazyka - úvod do metodiky
Bc. Lenka Polášková
V minulých textech jste se mohli seznámit s podklady informujícími o záměrech začleňování cizích jazyků do preprimárního a primárního vzdělávání a výhodách rozvoje jazykové vybavenosti pedagogických pracovníků předškolních zařízení. Zejména pak s přihlédnutím k možnostem mezinárodní spolupráce s institucemi členských zemí Evropské unie (přípravné návštěvy v rámci programu Comenius), získávání a předávání zkušeností v oblasti pedagogiky a didaktiky (job-shadowing) a rozvoj ICT dovedností v rámci práce s doprovodnými aktivitami programu Comenius (eTwinning). Připomeňme si ale podstatu a smysl zařazování cizích jazyků v mateřských školách. Cizích jazyk má dítě v mateřské škole připravit a motivovat, rozvíjet multikulturní rámec, rozvíjet prvky globální výchovy a předcházet xenofobnímu chování. Raný začátek osvojování jazyka automaticky nezajišťuje jeho dokonalé a bezchybné používání. Nezáleží na době zahájení. Nelze tedy potvrdit 100% jistotu, že čím dříve se s cizím jazykem začne, tím efektivnější budou výsledky. Nejdůležitější je zaujetí dětí, rozvoj zájmu o jiné kultury a jejich vnitřní uspokojení z činnosti vycházející z aktivit vyplývajících z činnosti samotné. Při osvojování jazyka pak záleží především na kvalitě učení, používaných metodách, prostředcích vzdělávání, pomůckách a osobnosti učitele.
Komplexní rozvoj osobnosti dítěte
Při začleňování cizího jazyka do programu mateřské školy je nutno zamýšlet se nejen nad efektivitou samotnou. To znamená, co vše chceme děti naučit například z hlediska slovní zásoby, ale také nad dalšími možnostmi rozvoje osobnosti dítěte. Zejména pak v případě dětí předškolního věku.
Každý pedagog by si měl zvolit individuální výchovné a vzdělávací strategie, a především jasné, konkrétní a dosažitelné cíle. Při plánování vycházet jednoznačně z požadavků RVP PV.
Výuka cizího jazyka v mateřské škole musí mít prokazatelnou souvislost se vzdělávacími oblastmi RVP PV.
Příklad:
Dítě a jeho tělo
-
rozvoj pohybových dovedností při hudebněpohybových hrách
-
zdokonalování motoriky těla v rámci pohybové činnosti
-
manipulace s předměty při hrách
-
rozvoj obratnosti a všestrannosti dětí při činnostech v exteriéru
-
prevence zdraví a bezpečnosti dětí
Dítě a jeho psychika
-
rozvoj komunikace dítě - dítě; dítě - učitel; dítě - skupina;
-
zlepšování komunikačních dovedností a schopností v rámci kolektivu
-
podpora verbální i neverbální komunikace mezi dětmi
-
rozvoj empatie při nápomocných hrách
-
rozvoj sebeovládání při "nezdarech"
-
motivace k další činnosti s jazykem a písmem
Dítě a ten druhý
-
rozvoj vzájemné interakce mezi dětmi při výtvarné činnosti
-
rozvoj kooperace jednotlivce i skupiny při hrách
-
podpora zdravého sebevědomí dětí prostřednictvím "úspěchu" při různých typech činností
-
utváření pravidel dětmi samotnými a jejich vzájemné respektování
-
seznamování dětí s odlišností dětí jiných národností v rámci činností s obrazovým materiálem
-
předcházení xenofobii a rasismu prostřednictvím her
Dítě a společnost
-
seznamování s odlišnými zvyky a kulturami v rámci projektové činnosti
-
respektování práva "na život"
-
rozvoj schopnosti dětí žít v odlišném prostředí
-
seznamování dětí s globálním světem
-
podpora povědomí dětí o národní identitě a státní příslušnosti
Dítě a svět
-
rozvoj povědomí o úctě k životu
-
-základy povědomí o okolním světě (mapa světa, ukázky států, úmazku vlajek apod.)
-
rozvoj schopnosti dětí přizpůsobovat se změně prostředí
Osobnost učitele
Výuka anglického jazyka by měla být zařazena do každodenních činností. Probíhat systematicky a návazně. Téma v českém jazyce musí korespondovat s tématy v anglickém jazyce. Učitel by měl využívat speciálních metod a forem práce pro děti, které ještě neumí číst a psát. Rozvíjet činnosti s využitím maximálního zapojení gest a mimiky, prostřednictvím kterých děti rozpoznávají význam slov či frází.
Při výuce samotné učitel s dětmi komunikuje pouze anglicky a to především z důvodu další motivace dětí komunikovat s učitelem. Není jasně stanoveno časové ohraničení, jak dlouho má "jazyková chvilka" probíhat. Organizace je pouze na volbě učitele. Básničku či písnička lze zopakovat v ranním kruhu, při pobytu venku či před spaním. Činnost s učebnicí může probíhat individuálně i ve skupinách, kdykoli během dne.
V rámci výuky se učitel zaměřuje na oblasti:
-
"mluvení" - speaking
-
poslech - listening
-
"čtení" - reading (zde rozvíjíme především prvky předčtenářské přípravy)
-
"psaní" - writing (oblast rozvíjená sestavováním jednoslabičných či dvouslabičných slov, v uvedené oblasti se využívá zejména tzv. globálního čtení)
Všechny uvedené oblasti jsou později dál rozvíjeny v rámci výuky na základní škole. A také například mezinárodní typy jazykových zkoušek jsou do výše uvedených oblastí členěny.
Požadavky na učitele cizího jazyka v mateřské škole z hlediska komplexního rozvoje dítěte
Učitel:
-
je kvalifikován pro předškolní výchovu a vzdělávání a má získané kompetence v oblasti cizího jazyka
-
je schopen implementovat cizí jazyk do ŠVP či TVP konkrétní školy s přihlédnutím k požadavkům RVP PV
-
má jasně stanovené a definované cíle
-
dokáže samostatně plánovat činnost s cizím jazykem tak, aby korespondovala s tématy v mateřském jazyce dětí
-
je si vědom rizik, vycházejících z činnosti s cizím jazykem
-
přizpůsobuje činnost individuálním potřebám dětí a jejich kognitivním schopnostem
-
pracuje s jazykem v krátkých časových sekvencích
-
střídá činnosti (pohybová, výtvarná, hudební, dramatická atd.)
-
používá v maximální míře obrazovou podporu (flash cards)
-
děti povzbuzuje prostřednictvím prvků pozitivní motivace
-
vytváří takové situace, aby děti motivoval k používání cizího jazyka
-
má ve třídě vytvořeno prostředí pro činnost s cizím jazykem (např."jazykový koutek")
-
poskytuje dětem pocit bezpečného prostředí
-
vytváří takové situace, aby si každé dítě prožilo pocit úspěchu
-
rozvíjí dítě všestranně
-
pracuje s kvalitním didaktickým materiálem (učebnice akreditovaná MŠMT)
-
průběžně vyhodnocuje pokroky dětí z hlediska činnosti s cizím jazykem a závěry definuje prostřednictvím evaluační činnosti (např."evaluační formulář pro rodiče", hodnocení školy atd.)
-
uvědomuje si, že při výuce není prioritní maximální získávání vědomostí v oblasti slovní zásoby, ale komplexní rozvoj osobnosti dítěte
-
používá gest a mimiky
-
využívá různorodých podob pro zprostředkování jazyka (maňásek, loutka apod.)
-
využívá her a pohybu
-
využívá prvků nepřímého učení, využívá her, básniček, písniček, dramatizace...
-
rozvíjí v dětech představivost a respektuje smyslovou preferenci
-
přistupuje k výsledkům dětí individuálně a respektuje individuální vývoj dětí
Podstatou výuky je kvalitní výslovnost učitelů, metodika adekvátní věku dětí a odpovídající jejich potřebám. Mateřská škola by měla…