Unikátní průzkum přináší závažná zjištění: 67 % adolescentů bylo oběťmi kyberšikany a 73 % mladých lidí z menšin zase nenávistných projevů online

Až 94 % adolescentů bylo za posledních 12 měsíců vystaveno nenávistným projevům online. 63 % dětí a mladých lidí z ohrožených skupin je těmto projevům na internetu vystaveno dokonce jednou týdně a častěji. Zároveň 67 % adolescentů zažilo na vlastní kůži kyberšikanu – více než čtvrtina se s tím ale nikomu nesvěřila. Vyplývá to z unikátního šetření agentury Ipsos, zaměřeného na nenávistné projevy online a kyberšikanu. Účastnilo se ho 816 respondentů ve věku 11–21 let. T-Mobile, zadavatel výzkumu, se dlouhodobě zaměřuje na boj proti kyberšikaně a ve spolupráci s organizací In IUSTITIA i proti nenávistným projevům on-line.

Mladí lidé tráví stále více času na sítích, kam se přesouvá jejich každodenní život i některé problematické jevy – šikana nebo i nenávistné projevy. V českém prostředí zatím výzkumů zaměřených na tato témata bylo málo. T-Mobile proto prostřednictvím agentury Ipsos a ve spolupráci s In IUSTITIA nechal sestavit panel 816 respondentů ve věku od 11 do 21 let – z toho 578 příslušníků majority a 194 členů vybraných minoritních skupin, které jsou více ohrožené nenávistnými projevy.

„Výzkumů na téma nenávistných projevů online bylo zatím minimum a my nyní přicházíme s aktuálními daty. Ukázalo se například, že respondenti pracují s širší koncepcí nenávistných projevů než odborná veřejnost, protože s nimi přicházejí do styku. Na druhou stranu kyberšikana se vyskytuje v takové míře, že ji respondenti už často ani za kyberšikanu nepovažují – bude potřeba na to reagovat a připravit v různých organizacích i na školách další opatření,“ říká Michal Kormaňák, analytik Ipsos.

Aktualizaci přístupu k problematice nenávistných projevů online prosazuje i Klára Kalibová, advokátka a ředitelka In IUSTITIA. „Každý mladý člověk z LGBT+ komunity se v uplynulém roce setkal s nenávistnými projevy – pětina z nich dokonce denně. A to je jen špička ledovce. Výzkum ukazuje, že předsudky vůči menšinám je běžnou součástí života v Česku. Výzkumný panel s ohledem na zastoupení menšin má své limity – nereflektuje například reálný počet Romů a Ukrajinců v Česku. Lze s jistotou předpokládat, že počet těch, kteří se setkali s nenávistnými projevy online, bude ve skutečnosti ještě vyšší.“

„Česká republika v současnosti dohání implementaci evropského nařízení zvaného Digital Services Act. To posiluje mimo jiné důvěryhodnost nahlašujících specializovaných organizací, jejichž upozornění na škodlivý obsah musí ČTÚ přednostně řešit. Z pohledu našeho úřadu, i pro efektivní ochranu zranitelných skupin včetně dětí a mládeže je klíčové, aby se pravidla mohla co nejdříve aktivně uplatňovat,“ říká Marek Vrbík,…