dnes je 8.2.2023

Input:

Ukázková hodina - Základní škola - Projektová výuka - Vesmír

3.12.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.1
Ukázková hodina – Základní škola – Projektová výuka – Vesmír

Mgr. Hana Havlínová, Ph.D.

Předmět: projektová výuka (zapojení předmětů: český jazyk a literatura, matematika a její aplikace, člověk a jeho svět, výtvarná výchova, tělesná výchova)

Téma: Vesmír

Ročník: 5.

Počet žáků: 25

Doba: 5 vyučovacích hodin

Anotace: Pro žáky je téma vesmíru poutavé a motivující. Toho lze vhodně využít k naplnění uvedených kognitivních i afektivních cílů. Využití a propojení znalostí a dovedností z více oblastí ukazuje žákům smysluplnost školní výuky.

Klíčová slova: pohybové aktivity, práce s textem, projektová výuka, sebehodnocení, skupinová práce, slovní úloha, vesmír, zapouštění barev

Klíčové kompetence:

Kompetence k učení

- Žák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě.

Kompetence komunikativní

- Žák naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje.

Kompetence sociální a personální

- Žák účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce.

- Žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají.

Cíle:

- Žáci si ujasní, co vědí o vesmíru, poznatky si rozšíří a uspořádají.

- Žáci vyhledají podstatné informace v textu, porovnají literární a informační text.

- Žáci vytvoří vlastní úlohy, ve kterých využijí již osvojené matematické dovednosti.

- Žáci si rozvíjejí svou obratnost a upevňují si pojmy používané v tělesné výchově.

- Žáci abstraktně vyjádří pojem vesmír s využitím techniky zapouštění barev.

- Žáci se učí plánovat svou práci, reflektovat její průběh a hodnotit své zapojení do společné práce.

Očekávané výstupy (RVP ZV), ke kterým aktivity v dlouhodobějším horizontu směřují:

- Žák vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období.

- Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

- Žák rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává.

- Žák řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky.

- Žák užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví.

- Žák zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy.

- Žák nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly.

Organizace řízení učební činnosti:

V průběhu jednotlivých aktivit je vhodně střídána samostatná a skupinová práce. Při dělení do skupin lze využít prvky náhody – žáci si vylosují plastové víčko (barevný lísteček) a rozřadí se do skupin podle barev, učitel může rozřazení do skupin připravit (podle specifik dané třídy) nebo si žáci skupiny vytvoří sami. Skupiny mají ideálně čtyři členy, je vhodné nechat skupiny po celou dobu projektu ve stejném složení. Důraz je kladen na sdílení mezi skupinami, jak mezi jednotlivými aktivitami, tak na závěr projektu.

Organizace prostorová:

Aktivity probíhají ve třídě, uspořádání stolů zvolíme tak, aby umožňovalo skupinovou práci. Při samostatném čtení si žáci sami vybírají místo, kde chtějí číst. Pro sdílení je vhodné sezení v kruhu (na koberci). Pohybové aktivity probíhají v tělocvičně nebo na školním hřišti.

Text:

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět (vzdělávací obor Přírodověda)

Pomůcky:

- losovátka pro rozdělení do skupin (plastová víčka různých barev nebo lístečky v daném počtu),

- přesýpací hodiny nebo jiná časomíra,

- nastříhané barevné lístečky pro zapisování slov (dvě sady odlišné barvy), papíry formátu A3 na nalepení, lepidla,

- text z Přílohy 1, psací potřeby,

- učebnice a sešit Přírodověda.

1. Žáci samostatně zapisují po dobu 3 minut na připravené barevné lístečky slova, která je napadají k tématu vesmír. Na každý lísteček napíší pouze jedno slovo nebo slovní spojení (obrázek 1). Pro sledování času používáme 3minutové přesýpací hodiny. Po uplynutí času se žáci rozdělí do předem stanovených skupin a ve skupinách porovnají zapsaná slova (vytřídí slova, která mají vícekrát). Zapsané informace uspořádají podle kritérií, která si ve skupině sami navrhnou. Vedeme žáky k tomu, že žádná myšlenka (žádný lístek) není špatně a nevyhazuje se. Pokud se jim některé slovo nezdá k tématu vhodné, autor objasní, proč jej zapsal. Tato slova dají zatím stranou do samostatné skupiny.

2. Žáci samostatně čtou informativní text (příloha 1) a v průběhu čtení si jednotlivé informace označují pomocí značek (zjednodušená metoda I.N.S.E.R.T):

Plus nová zajímavá informace

Mínus informace, která je v rozporu s tím, co si mysleli, že vědí

Otazník ? informace, které nerozumějí

3. Ve skupině diskutují své záznamy ze čtení a pokoušejí se vyjasnit informace, kterým nerozumějí. Společně si projdou informace na lístečcích ze začátku aktivity a domluví se, které informace skutečně zůstanou na jejich myšlenkové mapě, případně na lístečky druhé barvy doplní informace, které se dozvěděli z textu a do myšlenkové mapy se jim hodí. Teprve po tomto třídění a doplnění dokončí myšlenkovou mapu (obrázek 2) nalepením lístečků na papír.

4. Myšlenkové mapy vystavíme ve třídě a dáme žákům čas, aby si je všechny pročetli a prohlédli. Společně shrneme zaznamenané poznatky na myšlenkových mapách, necháme žáky, aby porovnali, zda se shodují nebo odlišují. Pokud se objeví zajímavá odlišnost, která by mohla být inspirací pro další práci, upozorníme na ni.

Obrázek 1 – Brainstorming

Obrázek 2 – Dokončená myšlenková mapa

Pokud se v diskuzi objeví otázky, na kterou nikdo z žáků nezná odpověď, můžeme nechat žáky - dobrovolníky informaci zjistit doma (od rodičů, z encyklopedie, na internetu) nebo ji vyhledáme na internetu společně. Tuto situaci využijeme a zmíníme problematiku věrohodnosti vyhledaných informací a možnosti jejich ověření.

5. K závěrečnému shrnutí můžeme využít text a obrázky v učebnici, kterou běžně používáme, pokud je v ní téma vhodně zpracováno. Do sešitu si žáci samostatně zapíší: "Co jsem se dnes dozvěděl/a nového o vesmíru" a do připravené tabulky zaznamenají hodnocení své práce ve skupině (příloha 2). Tyto záznamy žáků jsou reflexí proběhlé části a ukazují nám, jakou měrou u jednotlivých žáků došlo k naplnění stanovených cílů.

Vzdělávací obor Český jazyk

Pomůcky:

- Příloha 3,

- čistý papír a psací potřeby pro záznam pomocí Vennových diagramů,

- rozstříhané čisté lístečky na zápis otázek.

1. Každý žák ve skupině dostane svou část literárního textu (příloha 3), kterou si samostatně přečte. Úryvky jsou odlišné délkou i množstvím obtížných slov. To nám umožňuje diferenciaci žáků uvnitř každé skupiny. Pro vynikajícího čtenáře můžeme spojit dva úryvky dohromady. V průběhu čtení si žáci mohou přímo v textu podtrhnout slova, kterým nerozumí.

2. Ve skupině si vyjasní neznámá slova. V případě, že nikdo ze skupiny nedokáže dané slovo vysvětlit, mohou požádat o pomoc spolužáka z jiné skupiny nebo učitele. Každý člen skupiny převypráví ostatním svůj úryvek, aniž by jim ho ukázal. Pak společně seřadí jednotlivé části textu podle časové posloupnosti. Skupina promyslí, jak by příběh mohl skončit.

3. Žáci představí své náměty na dokončení děje ostatním skupinám. Vyučující přečte nebo převypráví žákům závěr z knihy. Pokud žáky kniha zaujme, můžeme jim ji doporučit k přečtení. Ale patří mezi obtížnější četbu, vyskytují se v ní neznámá slova a pro žáky obtížné obraty a slovní spojení. V této fázi je vhodné žáky upozornit, že J. Verne napsal knihu v době, kdy objevování vesmíru ještě nezačalo a vše si vymyslel ve své fantazii. I přesto je mnohé z jeho "předpovědí" později naplnily nebo se velmi přiblížil skutečným událostem, které se staly později.

4. Žáci ve skupinách porovnají text s textem z přílohy 1. Pokusí se formulovat, jaké jsou mezi nimi rozdíly a v čem se shodují. K porovnávání různých typů textu lze vhodně využít Vennovy diagramy (obrázek 3).

Obrázek 3 – Vennovy diagramy

5. Při společné diskuzi žáci shrnou, jaké rozdíly vnímají mezi informačním a literárním textem. Každý žák na lísteček napíše otázku k jednomu z těchto dvou textů. Otázku přečte, spolužáci na ni odpovědí (můžou se vrátit ke čtenému textu) a zároveň řeknou, ke kterému z textů se otázka vztahuje.

Příklady otázek, které žáci formulovali:

Jak se říká výbuchu, při kterém vznikl Vesmír?

Co se stalo v roce 1969?

Co se stane s Vesmírem v budoucnosti?

Dá se do Vesmíru cestovat na výlet?

Dalo by se na měsíc doletět v dělové kouli?

Jak vypadala dělová koule, ve které chtěli cestovat na Měsíc?

Proč museli odletět přesně 1. prosince?

Doletěli na Měsíc?

Vzdělávací obor Matematika

Pomůcky:

- Příloha 4,

- volné listy papíru na úlohy a vzorová řešení,

- sešit, psací potřeby.

1. Žáci si přečtou ve dvojicích text z přílohy 4 a zformulují otázku/úlohu k textu, na kterou lze najít odpověď pomocí matematické operace. Připraví si vzorové řešení na volný list papíru.

2. Připravené úlohy představí spolužákům a určí, zda úloha má řešení (na základě informací, které mají žáci k dispozici). Pokud řešení nemá, dohodnou se na novém znění, nebo úlohu vyřadíme.

3. Vystavíme připravené úlohy ve třídě (bez řešení) a žáci postupně třídu obcházejí a řeší úlohy do sešitu nebo na volné listy papíru v pořadí podle své volby, schopností a vlastním tempem.

4. Na závěr společně zhodnotíme, která úloha byla příliš snadná nebo příliš obtížná a proč. Necháme žáky, aby mezi sebou porovnali postupy, které zvolili. Dáme žákům k dispozici vzorová řešení, aby si mohli výsledek zkontrolovat.

Vzdělávací obor Výtvarná výchova

Pomůcky:

- čtvrtky formátu A4,

- kelímek s čistou vodou, štětec, vodové barvy, brčko, igelit nebo jiná ochrana pracovní plochy,

- list černobílých novin, nůžky, lepidlo, černý fix.

1. V motivačním rozhovoru se společně se žáky zamyslíme, jaké barvy má asi vesmír, co vidí kosmonauté kolem rakety. Cílem práce je, vytvořit např. ilustraci do dětské knihy o vesmíru, která by podpořila fantazii malých dětí nebo zachytit sen o cestě do vesmíru. Využijeme techniku zapouštění barev.

2. Čtvrtku žáci natřou čistou vodou a pokapou zvolenými barvami (počet barev si můžeme předem určit). Pomocí brčka jednotlivé barevné skvrny, které se rozpíjejí po mokrém papíru, rozfoukávají. Mohou přidávat čistou vodu i barvy podle potřeby.

3. Zatímco připravený barevný podklad usychá, žáci si ze starých novin vystřihnou objekty, které budou chtít na plochu umístit (vesmírná raketa, planety, hvězdy,

Nahrávám...
Nahrávám...