dnes je 5.10.2022

Input:

Ukázková hodina - Základní škola - Český azyk - Čtenářství a jazyková výchova - několik tipů pro propojení čtení s prací s jazykem

28.5.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1.31
Ukázková hodina – Základní škola - Český azyk - Čtenářství a jazyková výchova – několik tipů pro propojení čtení s prací s jazykem

Bc. Libor Širůček, DiS.

Pohádka o abecedním pořádku

I. Evokace

Zadání pro žáky:

Po zahájení hodiny dostanou děti nejprve pokyn, aby se seřadily podle abecedy křestních jmen. Nesmějí při tom mluvit.

II. Uvědomění si významu informací

V této fázi jsme použili metodu řízeného čtení, kterou děti dobře znají z dřívější výuky.

Řízené čtení

Řízené čtení je metoda, při které učitel rozdělí text na menší úseky. Třída nečte text celý naráz, ale po kouskách. Mezi četbou plní žáci různé úkoly, které učitel předem nachystá, nebo hledají odpovědi na otázky, které mohou prohloubit jejich pochopení textu. Řízené čtení bývá spojeno s předvídáním – žáci odhadují, jak se asi bude vyvíjet příběh dál nebo čím bude text pokračovat. Žáci jsou vedeni k tomu, aby své odhady zdůvodňovali – aby říkali, proč si myslí, že příběh bude pokračovat tak, jak navrhují.

Čtení tabulkou předpovědí

Obměna čtení s předvídáním v celé třídě společně je čtení s tabulkou předpovědí ve dvojici. Žáci mají k dispozici čtený text (každý svou kopii) a dohromady ve dvojici mají tabulku předpovědí. Ta má tři sloupce a takový počet řádek, aby pro předvídání každé části bylo v tabulce okénko. Každá dvojice pracuje svým tempem. Vždy si nejprve přečtou určený kousek textu a pak předvídají, co se dál bude dít. Své předpovědi zapisují do prvního sloupce tabulky, který je nadepsaný: jak bude příběh pokračovat? Přitom zapisují i do druhého sloupce, který je nadepsaný: proč si to myslíme? Do něj žáci formulují důvody své předpovědi. Pokud například předvídají, že hlavní hrdina přijde do zámku třikrát, mohou to zdůvodnit tím, že v pohádkách se důležité věci opakují právě třikrát.

Řízené čtení textu Pohádka o abecedním pořádku

Čtení první části

"Seřaďte se podle abecedy!" vyhlásil obávaný Krokodýl. "Sestavím si jídelní lístek na příští měsíc. Seznam tu chci mít do večera!" zavelel a mezi zvířaty nastal zmatek. Krokodýl byl veterán mnoha potyček na řece Amazonce. Šuškalo se, že je puntičkář, který musí mít do puntíku splněno všechno, co má dopředu naplánováno!

Naštěstí byl už starý a nepamatoval si jména zvířat. Měl na to dva horlivé Kajmany, kteří mu každý den přesně podle jídelníčku museli lovit jídlo na objednávku. Byli však už také zapomětliví... naštěstí.

Blížil se večer a zvířata usilovně přemýšlela, jak Krokodýla obelstít.

Otázka pro žáky

Co myslíte, podaří se zvířatům Krokodýla a Kajmany obelstít? Co by mohla vymyslet?

Čtení druhé části

Pak Šimpanz dostal nápad a po setmění předal Krokodýlovi tento seznam: Astrorep, Brozd, Cypouš, Dobr, Ežovka, Feštěrka, Glon, Hážka, Chucha, Jenek, Kosál, Luleň, Mroust, Nos, Ondulka, Pršeň, Rejn, Sakůň, Šuhýk, Tabuť, Timpanz, Umu, Vyena, Zelva, Žebra.

Otázka po žáky

Která zvířata jsou v seznamu?

V této fázi práce je možné žákům rozdat kopie pohádkového seznamu a nechat je ve dvojicích hledat ukrytá zvířata.

Když žáci rozluští jména zvířat (pokud se jim některé nepodaří vyluštit, necháme ho jako záhadu a domluvíme se s nimi, že počkáme, zdali se nám při další četbě jméno nevyjasní), zeptáme se před další četbou na to, co si myslí o pokračování příběhu. Pomůže takový seznam zachránit zvířata? Pokud ano, jak? Co udělá Krokodýl, co udělají Kajmani?

Čtení třetí části

Sklerotický Krokodýl nic nepostřehl, zamnul tlapami a zavolal své dva Kajmany: "Tak copak to máme zítra v jídelníčku?"

"Na Á, pane generále," informovali, "na Á!"

"Takže...?" pokynul generál hlavou na nástěnku s jídelním lístkem.

"Astro...rep, pane generále, ale...?!"

"Odchod! Hledat!" Přikázal Krokodýl a usnul.

Kajmani hledali celou noc, ráno i dopoledne, avšak žádné zvíře toho jména nenašli.

"Kde je oběd?!" znervózněl v poledne Krokodýl.

Kajmani jen krčili krkem. "Nikdo takové jméno neslyšel!"

Otázka pro žáky

Co myslíte, bude Krokodýl o hladu, nebo přeci jen slupne nějaké zvířátko? Nebo se bude živit něčím jiným?

Čtení čtvrté části

"Kuš! Máte štěstí, že tam dnes není jídlo na Ká, nemusím vám připomínat, co by to pro vás znamenalo!" zuřil znechucený krokodýl a najedl se angreštů.

Druhý den se vše opakovalo – po Brozdech ani vidu ani slechu.

"Kuš!!" Znovu se rozčiloval generál. "Jak vám může dělat problémy Brozd, když ještě před měsícem byly pro vás hračopu Španělští ptáčci?" A otráveně sáhl po blumách.

Tak to šlo den co den, Kajmani už byli zpocení strachy, protože se blížilo Ká a Krokodýl se cpal celerem, datlemi, ebenovým dřevem, fíky, grapefruity, hrachem a chřestem.

"Tak pánové, doufám, že dneska budete mít s Jenkem úspěch!" Zasípal jednoho rána vychrtlý Krokodýl.

Otázka pro žáky

Jak to dopadne s Jenkem? A jak s Kajmany?

Čtení páté části

Na to Kajmani strachy cosi zablekotali, odešli hledat Jenka a už se nikdy nevrátili.

Pak se ještě nějaký čas rozléhalo krajem Krokodýlovo "Kuš! Kuš!" Ale když mu došlo, že ani tentokrát nedostane oběd, který si objednal, nezbylo mu, než dál pojídat lehko stravitelné plody. A tak se z toho veterána stal vegetarián.

III. Reflexe: Nový jídelníček

Zadání pro žáky:

Představte si, že se krokodýl objevil v naší třídě. Pokuste se každý tak jako opičák sestavit jídelníček podle abecedy ze jmen vašich spolužáků tak, že zaměníte první písmenka v jejich jméně.

Texty:

Nikl P., Lingvistické pohádky. Meander, Praha 2006, str. 34

Holá pohádka

Bc. Libor Širůček, DiS.

I. Evokace

Předvídání z názvu

Zadání pro žáky:

Budeme číst Holou pohádku, ale proč je holá a nebo proč se jmenuje Holá? Co myslíte. Pokuste se ve čtyřech minutách volným psaním napsat, o čem asi podle vás pohádka bude.

Nápady si představíme nejprve ve dvojici, pak v celé třídě.

Volné psaní

Volné psaní je metoda, při které žáci píšou po celý stanovený čas souvislý text k zadanému tématu. Při psaní se soustředí na to, aby zachytili svoje myšlenky, a nezatěžují svou hlavu přemýšlením o formální správnosti. Vědí, že účelem volného psaní je na něco přijít, formulovat svoje nápady. A vědí, že pokud budou s textem dále pracovat, předělají ho a opraví si chyby, které se v něm mohou vyskytovat.

Čas na psaní je jen několik minut, obyčejně 3–5. U malých dětí se zdá, že by pro ně bylo vhodné čas zkrátit. Ale právě malé děti potřebují více času na "rozjezd", píšou pomalu, a je tedy třeba jim dopřát času více. Rozhodně není vhodné nechat je psát třeba jen jednu minutu – v takovém čase některé z nich

Nahrávám...
Nahrávám...