2.2.15
Ukázková hodina – Střední škola – Dějepis, český jazyk, kultura - Pětkrát Vyšehrad se zastavením nad hroby slavných
Mgr. Ivana Motýlová
Předmět: informační blok (český jazyk, dějepis, kulturní seminář...)
Ročník: septima, oktáva
Čas na aktivitu: 90 – 120 minut + cesta (zkrácená varianta s jediným zastavením, č. 4 – 60 minut)
Pomůcky: okopírované literární texty či originální knížky, 10 lampiček se svíčkami, zápalky, fotoaparáty; peníze na vstup do kasemat
Metody: výklad, brainstorming, recitace a četba textu "pod dozorem" autora
Doporučené východiště: Výtoň (zastávka tramvají č. 3, 7, 14, 16, 17, 21...)
Po Vyšehradě bychom se mohli procházet několik hodin: zastavit se u každého kostela, každého domu, každé brány, každé sochy, každého památného místa... A pak padnout únavou a vyčerpáním. A to bychom dozajista neviděli vše, co je na Vyšehradě možné vidět, a neřekli si vše, co si lze o Vyšehradu říct. Anebo bychom se mohli jen tak procházet, nasávat atmosféru tohoto památného místa a rozhlížet se kolem sebe – nejlépe v podvečer a nejlépe s přítelem či přítelkyní.
Dnes nabízím kompromis: zaměříme se na pět oblastí, jimiž je Vyšehrad výjimečný. Které to jsou?
Pětkrát Vyšehrad, to je:
- Zaniklé Podskalí
- Česká specialita: kubismus pod Vyšehradem
- Vyšehrad opředený pověstmi
- Vyšehradský hřbitov aneb Nad hroby slavných
- Vyšehrad jako barokní pevnost
NahoruPrvní zastavení: Zaniklé Podskalí
NahoruMísto
Výtoň, bývalá Podskalská celnice, dnes restaurace Na Výtoni s muzeem Podskalí v 1. patře.
NahoruKrátký brainstorming na téma
Proč jsem vybrala právě tuto přístupovou trasu na Vyšehrad? Proč jsme se zastavili právě na tomto místě?
NahoruPříklady možných odpovědí
Je odsud pěkně vidět, jak je Vyšehrad majestátní. Je to méně známá trasa, ale asi pěkná, když jste ji vybrala. Asi tu uvidíme něco, co bychom jinde neviděli. Vyzkoušíme si na vlastní nohy, že je to hrad na skále. Vidíme tu Hrad i Vyšehrad. Jsou tu kubistické domy... Něčím zajímavý musí být ten domek – je starý... A proč je tak hluboko pod úrovní okolního terénu?
NahoruVýklad
Stojíme na místě zaniklé osady nazývané podle své polohy pod vyšehradskou skálou Podskalí. Osada tu existovala od 12. století a její obyvatelé se živili výhradně rybářstvím a obchodem s dřívím, které se plavilo po Vltavě na vorech. Podskaláci si časem vydobyli výsadní právo na obchod s dřívím – muselo se tu povinně složit a prodat, teprve nakoupené dřevo splavovali voraři dál do Prahy. Jediný původní domek (pochází z 16. st.), který se zachoval v Podskalí po asanaci nábřeží, je právě ten, u kterého stojíme, je to bývalá celnice. Dodnes se toto místo podle starodávného způsobu proclívání nazývá Výtoň: naturální clo z dříví se původně vytínalo, teprve od 14. století se vybíralo v penězích. Můžeme si všimnout úrovně původního terénu.
V dnešní Praze najdeme pouze dvě místa spojená s tradičním způsobem života, jaký umožňuje řeka – jsou to poslední domky osady Rybáře v Troji a právě podskalská celnice na Výtoni... Život Podskaláků nám přiblíží povídky Ignáta Herrmanna nebo půvabné fotografie plavců v 1. patře tohoto renesančního domku, které dnes slouží jako muzeum Podskalí. Podskaláky je možné i vidět – pravidelně rokují v restauraci v přízemí na výročních schůzích spolku Vltavan, řada z nich je pohřbena na Vyšehradě. Poznáte je podle kroje (inspirovaného módou francouzských námořníků v 18. století), kterému dominuje červenobílá košile a šerpa.
NahoruDruhé zastavení: Česká specialita – kubismus pod Vyšehradem
NahoruMísto
Kubistická vila pod Vyšehradem ve Vnislavově ulici 49/3 (z Výtoně pokračovat přes přechod a podejít viadukt).
NahoruKrátký brainstorming na téma
Co víme o českém kubismu?
NahoruPříklady možných odpovědí
Znám Gočára, postavil kubistický dům v Celetné... Nic... Líbí se mi kubistický nábytek... Picasso asi nebyl Čech :-)
NahoruVýklad
Jediná země na světě, kde můžeme najít kubistické stavby, je Česká republika. Jediné místo v České republice, kde jich najdeme pět najednou, je právě v Praze pod Vyšehradem. Kubismus v architektuře je českou specialitou, ve většině zemí se projevil především v malířství a sochařství, v Čechách se výrazně uplatnil i v architektuře a užitém umění. Kubistické domy byly zařízeny originálním kubistickým nábytkem a doplňky až do posledního popelníku. Tady pod vyšehradskou strání můžeme vidět na Rašínově nábřeží kubistický trojdům (čp. 42, 47 a 71), postavený v letech 1912 až 1913 arch. Josefem Chocholem, stejně jako tzv. Kovařovicova vila (čp. 49), před kterou právě stojíme. Na zpáteční cestě, pokud se budeme vracet Cihelnou bránou, si můžeme prohlédnout pátý Chocholův, tentokrát činžovní kubistický dům v Neklanově ulici (čp. 98). Zajímavé je, že v původních návrzích jsou kubistické domy barevné, v realizacích zůstaly většinou bílé. Další českou specialitou je tzv. rondokubismus, zvaný též obloučkový nebo národní styl, který se uplatnil při stavbách bank, jako byla Legiobanka na Poříčí či palác Adria na Můstku. Chcete-li vědět a vidět víc, navštivte Muzeum českého kubismu v domě U Černé matky Boží. Architekt tohoto domu Josef Gočár je pohřben na Slavíně a za chvíli jeho hrob uvidíme...
NahoruTřetí zastavení: Vyšehrad opředený pověstmi
NahoruMísto
První nebo druhé odpočívadlo na pěšince vedoucí co nejvíc doprava směrem k náměstíčku před kostelem sv. Petra a Pavla.
(Chocholovu vilu je možné zleva obejít a pak pokračovat Libušinou ulicí k sokolovně, nebo lze jít dál Vnislavovou ulicí směrem k Vltavě, kousek po nábřeží a za sokolovnou se dát doleva ve směru šipky Vyšehrad.)
NahoruKrátký brainstorming na téma
Co je starší? Pražský hrad nebo Vyšehrad? Proč si to myslíte?
NahoruPříklady možných odpovědí
Starší je Vyšehrad, protože odtud věštila Libuše. Něco se mi plete v souvislosti s dívčí válkou a ta na Pražském hradě nebyla. Starší je Pražský hrad, jinak byste se neptala, všichni si myslíme, že ne, ale je v tom chyták... Vyšehrad, proč by jinak Karel IV. v novém korunovačním řádu ustanovil, že královský průvod začíná na Vyšehradě?
Nechejme promluvit Libuši...
NahoruVýklad
Z pověstí to opravdu vypadá, že Vyšehrad jako knížecí sídlo je starší než Pražský hrad. Archeologie však tyto legendy nepotvrdila. Podle ní byl hrad na vyšehradské skále, nazývaný původně Chrasten, založen až v průběhu 10. st., tedy nepochybně později než Pražský hrad, kam Bořivoj přenesl své sídlo z Levého Hradce po r. 880. Vyšehrad zůstával vůči Pražskému hradu vždy v podřízeném postavení s výjimkou krátkého období, kdy první český král Vratislav I. v důsledku svých sporů s bratrem Jaromírem, pražským biskupem, přechodně přenesl v poslední třetině 11. st. svou rezidenci na Vyšehrad. Z této doby pochází nejvýznamnější románská literární památka, Vyšehradský kodex.
NahoruKrátký brainstorming na téma
Které další pověsti jsou spjaty s Vyšehradem? Vzpomeňte si na dětství a Kalouskův komix z českých dějin a pověstí...
NahoruPříklady možných odpovědí
O Libuši a Přemyslovi, o Bivojovi, Dívčí válce a hlavně o Šemíkovi...
NahoruVýklad
Nejznámější pověstí spjatou s Vyšehradem je pověst o Šemíkovi. Bohužel je ale pouhou fabulací kronikáře s bujnou fantazií, Václava Hájka z Libočan. Nenajdeme ji ani u Kosmy, ani u Dalimila, nezaznamenal ji ani Přibík Pulkava, teprve Hájek rozvinul v 16. století vyšehradské pověsti i s "přesnými" daty a pro pobavení čtenářů přidal jednu akční o věrném koni Šemíkovi, která se podle něj "odehrála" v roce 846. Asi si všichni vzpomeneme na jméno vládnoucího knížete... (Křesomysla), jméno Šemíkova pána... (Horymíra), na místo, kam zamířil po úspěšném skoku (Neumětely), i na smutný Šemíkův konec. Víme ale, proč se to všechno stalo?
Literární ukázka:
-
Adla, Z., Černý, J., Kalousek, J.: Obrázky z českých dějin a pověstí, Pověst o Horymírovi a Šemíkovi, s. 20–21, Albatros, Praha 1997
NahoruČtvrté zastavení: Vyšehradský hřbitov aneb Nad hroby slavných
NahoruMísto
Vyšehradský hřbitov – vstup brankou od kostela sv. Petra a Pavla, hroby viz plánek.
NahoruDůležitá poznámka
Nad vybranými hroby čtou studenti literární ukázky. S texty byli seznámeni předem, četbu si připravili (v našem případě během okružní jízdy tramvají č. 17 z Troje na Výtoň). Svíčky zapalují studenti.
NahoruKrátký brainstorming na téma
Je vyšehradský hřbitov totéž co Slavín?
NahoruVýklad
Na vyšehradském hřbitově se pohřbívá od 10. st., farní hřbitov tu vznikl v 17. st., ale nebyl příliš využíván. Jako jeden z mála pražských hřbitovů nebyl za josefínských reforem zrušen, protože se nacházel více než 500 kroků od hranice města. Teprve v 60. letech 19. st. v době politického uvolnění po vydání tzv. únorové ústavy se zrodila romantická myšlenka zřídit na místě sídla a hrobu prvního českého krále Vratislava I. národní pohřebiště. Idea pantheonu se zrodila ve Svatoboru, nově vzniklém spolku českých spisovatelů, a její uskutečnění započalo v roce 1861. Až v roce 1889 byl na podnět smíchovského starosty Fischera položen základní kámen společné hrobky "pro muže o národ český vysoce zasloužilé, svými činy nad jiné vynikající" – teprve to je Slavín.
"Vyšehradský hřbitov – malý kousek lánu, a přec v sobě chová tolik velikánů..." (G. Dörfl, Vyšehradská balada, 1884). Pojďme se na ně podívat.
Plánek trasy
NahoruPoznámky k plánku:
Na plánku je vyznačena trasa, která začíná u hlavní brány vedle vyšehradského kostela a vede kolem hrobů deseti spisovatelů, nad nimiž zazní vybrané texty. Zastavení jsou očíslována číslicemi 1–10. Tečky v plánku označují místa, kde jsou pohřbeny další významné osobnosti přímo na trase. Procházka končí u branky vedoucí do Karlachových sadů, odkud vede cesta přímo k Cihelné bráně a kasematům.
NahoruStudenti čtou nad hroby slavných
