dnes je 15.4.2024

Input:

U mladých lidí znovu narostla podpora členství v EU a NATO. Ukázal to průzkum programu Jeden svět na školách

15.2.2024, Zdroj: Člověk v tísni (www.clovekvtisni.cz)

Vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni zveřejnil výsledky průzkumu, kterým už po šesté zjišťoval názory a postoje středoškoláků. Realizovala jej agentura Median.

Dotazníkové šetření proběhlo na konci roku 2023 mezi dvanácti sty respondenty na 33 středních školách v ČR a nabízí srovnání s šetřeními z předchozích let. Za největší problémy ČR považují středoškoláci zadluženost, ekonomickou situaci a nekvalitní školství a vzdělávání. Polovina studentů považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou. Pouze 15 % středoškolských studentů si myslí, že mohou ovlivnit řešení problémů ve své obci či v České republice.

Průzkum podává komplexní obraz o názorech a postojích mladých lidí v následujících oblastech: největší problémy místa bydliště, ČR a světa; angažovanost; demokracie a mezinárodní politika; politické preference; válečný konflikt na Ukrajině; postoje k moderním československým dějinám; komunikace a zdroje informací; umělá inteligence; spokojenost s životem a školou. Aktuální výzkum porovnává výsledky s předchozími šetřeními a sleduje vývoj názorů a postojů cílové populace v čase. Fotografie a vybrané grafy ke stažení zde.

“Vidíme další nárůst podpory členství v Evropské unii, kladně ho nyní hodnotí 79 % středoškoláků. V roce 2009 se přitom ke kladnému hodnocení přikláněla menšina studentů, pouze 43 %. Vyloženě záporně hodnotí nyní členství pouze 3 % dotázaných. Ještě vyšší podporu má mezi studenty členství v Severoatlantické alianci. S členstvím souhlasí 84 % respondentů,” shrnuje závěry z aktuálního průzkumu Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách a zároveň autor sady otázek průzkumu poprvé realizovaného v roce 2009.

Dlouhodobě se u studentů také zvyšuje kritický pohled na život v socialistickém Československu. Oproti dnešní demokracii ho považuje za horší 75 % studentů, v roce 2012 tomu bylo pouze u poloviny studentů. Neradostným trendem je prohlubující se dlouhodobá skepse středoškoláků ohledně možnosti ovlivnit řešení problémů ve své obci či v České republice. Jestliže v roce 2020 věřilo 28 % středoškoláků, že tuto možnost mají, nyní je takových jen 15 %,” říká Strachota. “Celkově je patrný rozdíl v odpovědích podle typu škol, přičemž je často opravdu značný. Například 69 % gymnazistů považuje naši pomoc Ukrajině za přiměřenou nebo malou, což je o 29 procentních bodů více ve srovnání s učni,” uzavírá hodnocení základních zjištění průzkumu ředitel JSNS.

Menší spokojenost se školou i vlastním životem

Mezi českými středoškoláky se zhoršilo hodnocení školy, kde studují. “Mezi studenty je významně méně těch, kteří své škole dali známku 1 nebo 2, 48 % ku 61 % v roce 2020,” komentuje další ze zkoumaných oblastí ředitel vzdělávacího programu JSNS. Jako nejčastější důvod nespokojenosti se školou uvádí studenti středních škol pocit, že se zde učí něco, co poté nevyužijí v reálném životě (56 %). Ještě v roce 2017 tento důvod zmiňovalo 46 % studentů. Podstatnou roli v hodnocení hrají učitelé: často zmiňované důvody jsou, že učitelé nepodávají látku zábavně (41 %) a přistupují ke studentům arogantně (28 %).

Na otázku, co by měla škola naučit, nejčastěji uvádí finanční gramotnost (53 % studentů). Tento cíl školní výuky vybírali studenti častěji než v roce 2020, kdy jej za klíčový označilo 41 %. Rozvoji finanční gramotnosti se v nedávné době začal věnovat i vzdělávací program JSNS, a to rozšířením nabídky svých lekcí právě o toto téma.

A spokojenost s vlastním životem? “I u ní vidíme klesající trend (42 % ku 56 % v roce 2020). Stoupá zároveň podíl těch, kteří jsou na pomezí mezi spokojeností a nespokojeností,” uzavírá hodnocení Strachota.

Naprostá většina studentů má již zkušenost s některým z nástrojů umělé inteligence

Co se týká využití AI ve výuce, 70 % studentů ji považuje za přínosnou, 10 % nikoliv, zbývajících 20 % nemá vyhraněnější názor. Pouze 12 % deklaruje, že se AI již ve výuce aplikuje a jsou s tímto stavem spokojeni. Dalších 8 % říká, že AI již ve výuce v jisté míře používají, ale přáli by si větší využití.

Téměř polovina všech dotazovaných (47 % studentů) se přiklání k názoru, že by AI mohla nahradit některé části výuky.

Nejčastěji studenti používají AI pro vytváření či editaci textu (51 %) a k překladům (46 %). Pouze 14 % nemá žádnou zkušenost s užitím umělé inteligence. Studenti nejčastěji používají  ChatGPT (65 %) a Duolingo (57 %). Studenti jsou také rovnoměrně rozděleni v hodnocení, zda používání AI povede ke hloupnutí lidí. K souhlasu se přiklání 32 %, zatímco k nesouhlasu 33 %. Neutrální stanovisko zastává 35 %.

Další hlavní zjištění průzkumu:

Největší problémy místa bydliště, ČR a světa

Mezi největší problémy obce či města, kde bydlí, řadí středoškoláci nejčastěji drogy (32 %), bezdomovectví (29 %), soužití s romskou menšinou (28 %) nebo dopravní situaci
(26 %). Za největší problémy České republiky považují studenti zadluženost ČR (46 %), ekonomickou situaci (36 %), nekvalitní školství a vzdělávání (35 %) a rasismus (30 %). Zadluženost ČR uvádí mnohem méně často studenti učilišť (35 %) oproti studentům gymnázií (54 %). K nejvýraznějšímu posunu došlo v hodnocení politické reprezentace. V roce 2020 politickou reprezentaci vnímalo jako problematickou 61 % studentů, aktuálně 29 %.

V případě největších problémů světa označilo 58 % dotázaných války a konflikty, což je výrazný nárůst (o 12 procentních bodů) oproti minulé vlně šetření. I zde je patrný rozdíl mezi hodnocením problémů z pohledu studentů učilišť a gymnázií: první označují války a konflikty za největší světové problémy významně méně než studenti gymnázií (45 % ku 67 %). Z dalších světových problémů uvádí necelé dvě pětiny studentů (38 %) globální oteplování a změnu klimatu a terorismus (35 %). Vnímání změny klimatu a

Nahrávám...
Nahrávám...