dnes je 29.3.2024

Input:

Tonutí

12.11.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.8
Tonutí

MUDr. Pavla Hružíková

K tonutí dochází při uzavření dýchacích cest tekutinou, která znemožní přístup vzduchu do plic a tím nedostatek kyslíku v organismu (hypoxii) a dále poškození plic. K tonutí může dojít i blízko nad vodní hladinou za prudkého deště, kdy dochází ke vdechování vodního aerosolu. Dítě může utonout   v 2 centimetry hluboké vodě.

Tonutí můžeme rozdělit na mokré, které je častější, kdy dochází k zalití dýchacích cest tekutinou, a na tonutí suché, kdy následkem podráždění tekutinou dojde ke stahu hlasových vazů (tzv. laryngospasmu), v jehož důsledku dojde k uzavření dolních dýchacích cest. Dále se rozlišuje, zda k tonutí došlo ve sladké vodě, která se prudce vstřebává do organismu, nebo ve slané vodě, která natahuje vodu z krve do plic. Rozdělení jednotlivých typů tonutí ovlivňuje z důvodů rozdílné patofyziologie postupy intenzivní zdravotnické péče o pacienta. Pro poskytování laické první pomoci není podstatné! Důležitým poznatkem pro zachránce je z důvodu podchlazení i teplota vody a z důvodu infekce kvalita vody (bazén vs. septik).

Dle WHO (World Health Organization – Světová zdravotnická organizace) je tonutí třetí nejčastější příčinou neúmyslných smrtelných zranění na světě (update 2017). U poloviny datovaných zemí světa je tonutí na jednom z prvních pěti míst smrtelných úrazů dětí od 1 do 14 let. Např. v USA na druhém místě. Nejvíce jsou ohroženy děti ve věkovém rozmezí 1–4 roky. Riziko rovněž stoupá s geografickými podmínkami a  klesajícím socioekonomickým stavem dané země.

Obr. č. 1: Statistika tonutí dle WHO Global report on browning infographic [online] 6. 3. 2015 Dostupné z https://www.watersafetymagazine.com/global-report-on-drowning-infographic/

Klinický obraz

Po aspiraci vody dochází k poškození buněk plic, plicního surfaktantu, přesunům vody a elektrolytů mezi plícemi a krví, zásadní pro tonutí je nedostatek kyslíku. Tonoucí člověk se snaží zachránit, ale i plavec v takovéto situaci ve vodě s obluzujícím se vědomím zmatkuje a z posledních sil máchá rukama, cáká vodu, snaží se zachytit všeho, co je kolem. Tím je nebezpečný svému okolí, včetně svého zachránce, kterého může stáhnout pod vodu s sebou. S pokračující hypoxií zůstává bezvládně na hladině a následně se ponoří.

První pomoc – záchrana z vody

Svědci nehody jsou důležitým článkem v poskytování první pomoci a dávají postiženému šanci nejen na přežití, ale i na návrat ke kvalitnímu životu. Neplavci rozhodně nemají skákat na pomoc tonoucímu se a i dobří plavci musejí dbát na svou bezpečnost. Před vstupem do vody upozorněte další osoby, aby vám pomohly či kontaktovaly ZZS. Svlečte si volné přebytečné kusy oděvu a zujte boty. Pokud musíte skočit do hlubší vody, skákejte po mírně rozkročených nohách, abyste zabránili ponoření hlavy a mohli stále sledovat, kde se tonoucí nachází. Vhodné je přiblížit se k tonoucímu přibližně na dva metry, popř. na lehce větší vzdálenost natažené paže, a hodit tonoucímu se nějaký předmět, kterého se může chytit. V ideálním případě záchranný kruh, ale může to být cokoli – balon, nafukovací pomůcky pro děti, větší větev, prázdná PET láhev (zašroubovaná, ať se udrží nad hladinou). V případě, že nemáte žádné pomůcky, je vhodnější počkat, až tonoucímu se dojdou síly a podvolí se situaci. Tonoucího otočte na záda a držením za hlavu (kolem krku) jej vytáhněte ke břehu.

Obr. č. 2: Způsob vytažení tonoucího z vody Zdroj: Stanislava Dvořáková, Hasičský záchranný sbor předvedl v aquaparku ukázku první pomoci, [online] 19. 7. 2014 Dostupné z https://www.novinky.cz/vase-zpravy/pardubicky-kraj/usti-nad-orlici/2088-26097-hasicsky-zachranny-sbor-predvedl-v-aquaparku-ukazku-prvni-pomoci-ve-vode.html

Obr. č. 3: Způsob vytažení tonoucího z vod za paži Zdroj: Záchrana tonoucího – neboj se pomoci![online] 7. 2. 2016 Dostupné z http://www.prpom.cz/zachrana-tonouciho/

První pomoc – základní neodkladná kardiopulmonální resuscitace

První pomoc u tonoucího zahrnuje jako u každé jiné

Nahrávám...
Nahrávám...