dnes je 28.11.2022

Input:

První rok společného vzdělávání, hlavní závěry 2. analýzy

27.3.2018, Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (http://www.msmt.cz/)

Novela školského zákona dala od 1. září 2016 možnost vzdělávat v běžných školách ve větší míře než dříve společně žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a žáky bez znevýhodnění. Tento další krok k inkluzivnímu vzdělávání vyhodnotilo MŠMT ve druhé analýze na základě dalších dat, které mělo k dispozici k 31. 10. 2017. Hodnoceno tak bylo období od účinnosti novely školského zákona k 1. 9. 2016 do 31. 10. 2017.

Zde je shrnutí hlavních závěrů druhé Analýzy společného vzdělávání:

  1. Odliv dětí a žáků ze speciálních škol do běžných je dlouhodobým trendem.

Nelze tak jednoznačně potvrdit, že ve speciálních školách ubývá dětí v důsledku implementace inkluze. Data to nepotvrzují. Navíc, řada speciálních škol, pokud se sloučí s běžnou školou, je ve výsledku pak již považována za běžnou školu (ale v praxi je to de facto nadále „samostatné“ pracoviště pod společným ředitelstvím s běžnou školou, kde jsou jen děti se SVP, často právě s LMP).

  1. Počet asistentů pedagoga (AP) ve všech školách v posledních letech nepřetržitě roste.

Jen od školního roku 2010/11 k  30. 9. 2016 se zvýšil o 5 212,2 úvazku, tedy o více než 144 %. K 30. 9. 2016 bylo vykázáno 13 299 AP, k 30. 9. 2017 pak 17 725 AP, což představuje nárůst o 4 426 fyzických osob. Školská poradenská zařízení ve spolupráci se školou a zákonným zástupcem volí tuto formu personální podpory nejčastěji, ačkoliv není vždy tou jedinou a často i vhodnou možností podpory žáka.

  1. Významně narůstají počty dětí/žáků s vývojovými poruchami učení nebo chování.

To může být částečně důsledkem kategorizace podpory podle míry obtíží žáka, protože nyní mají i žáci s nižším stupněm tohoto znevýhodnění nárok na podpůrná opatření (PO). Data potvrzují, že v této kategorii žáků jsou také žáci v pásmu hraničního intelektu, pro které nebyl původně zaveden vlastní identifikátor znevýhodnění. Je tedy velmi pravděpodobné, že právě tato skupina žáků přispěla k rozšíření této kategorie znevýhodnění.

  1. Ve všech krajích ČR, kde došlo k poklesu proporce žáků s diagnostickou kategorií mentálního postižení, došlo ke komplementárnímu vzestupu proporce dětí s poruchami učení nebo chování.
  2. Systém podpůrných opatření (PO) v drtivé většině případů využívají především ZŠ.

Dále na systému významněji participují MŠ, méně SŠ. Ze školských zařízení pak nejvíce školní družiny. Ostatní školy a školská zařízení v prvním roce náběhu společného vzdělávání využívaly tohoto systému spíše v ojedinělých případech.

  1. Nejčastěji vykázaným PO byla pedagogická intervence ve škole (1 hodina).

Byla vykázána téměř 10tisíckrát, z toho více než v 80 % případů s požadavkem na finanční prostředky. Nejnákladnějšími byla PO typu asistent pedagoga. Bylo jich vykázáno v přepočtu na úvazky více než 4,1 tisíce, z toho téměř 3,6 tisíce (87 %) s požadavky na finance (finanční nároky tak odpovídají více než 1,345 mld. Kč). V obou výše uvedených případech se jedná o POA (personální).

  1. Nejčastěji vykázanými POB (pomůcky) byly speciální didaktické (manipulační) pomůcky pro výuku čtení a psaní.

Byly vykázány téměř 3tisíckrát, z toho v téměř 89 % případů s požadavkem na finance. Nejnákladnějším POB však byly Speciální učebnice pro výuku žáků s mentálním postižením, které byly vykázány 1 233krát, z toho 903 s požadavky na finanční prostředky.

  1. V Doporučeních pro vzdělávání žáků se SVP dlouhodobě přetrvává problém transformace závěrů posuzování potřeb žáka do užitečného sdělení pro pedagogy.

V závěrech vyšetření podstatných pro vzdělávání žáka se kvalita dat ve formulářích ŠPZ lišila nejvíce, a to jak

Nahrávám...
Nahrávám...