dnes je 5.10.2022

Input:

Postřehy z České republiky

15.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.6.5
Postřehy z České republiky

Doc. PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D.

Vážení čtenáři, v tomto příspěvku navážu na postřehy z konference Světové rady pro nadané a talentované děti. Řadu let působím jako lektor a poradce v oblasti nadání pro MŠMT ČR, NIDV, bývalý NÚV, Mensu ČR, RSJ Foundation a další organizace, také pracuji jako krajský metodik péče o nadání v Moravskoslezském kraji a jako vedoucí Centra pro výzkum vzdělávání v přírodovědných oborech a talentmanagement (CVVPT) na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity. Díky těmto svým aktivitám mám tedy možnost setkávat se s mnoha lidmi, kteří se nadáním zabývají, a získávat cenné zkušenosti. Dnes bych se s vámi ráda podělila o poznatky, jaká je situace v této oblasti v naší republice.

Porovnáme-li způsoby, jakými se přistupuje k nadaným a jakými se organizují jejich aktivity v zahraničí a u nás, zjistíme velké rozdíly, ale také určitou shodu. Začnu tím, v čem se shodujeme. Především je to shoda v uvědomění si nutnosti podpory nadaných v naší společnosti. Také snahy o legislativní zakotvení této problematiky (školský zákon, vyhlášky) byly doposud většinou úspěšné, i když oproti jiným evropským i mimoevropským zemím máme v této oblasti minimálně dvě desítky let zpoždění. V současné době již nelze souhlasit s "nářky" některých učitelů nebo ředitelů škol, že nadřízené instituce nedělají nic nebo jen málo pro podporu nadaných žáků a jejich učitelů v praxi. Svědčí o tom řada aktivit, které probíhají na příslušných odborech MŠMT ČR nebo v institucích, které jsou ministerstvem školství přímo řízeny (NIDV). MŠMT v souladu s Koncepcí podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014–2020 každoročně vyhlašuje například dotační programy na finanční podporu organizátorů mimoškolních vzdělávacích aktivit pro nadané žáky základních a středních škol. Cílem těchto programů je posílit zájem a motivaci nadaných žáků nad rámec školních vzdělávacích programů a podporovat projekty všech subjektů, které mají potenciál významným způsobem podpořit nadané žáky. Existují také kvalitní weby, které se nadáním zodpovědně zabývají.

Zásadní význam pro oblast podpory rozvoje nadání však mají dokumenty, které tuto problematiku popisují a vymezují možnosti práce s nadanými jedinci jak ve školách a školských zařízeních, tak v poradenských zařízeních, která se navíc také zabývají diagnostikou nadaných. Těmito dokumenty jsou:

  • Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014–2020

  • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon); § 17, § 18

  • Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných; § 27 až § 31

  • Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

  • Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, která zrušila vyhlášku č. 73/2005 Sb.

Informace ke společnému vzdělávání a tedy i vzdělávání nadaných jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách MŠMT. Nepodařilo se sice prosadit systémově podpořenou pozici školního koordinátora péče o nadané, ale i tak si školy mohou poradit.

Národní institut dalšího vzdělávání (NIDV) se kromě své klíčové role, kterou je péče o profesní rozvoj pedagogických pracovníků, věnuje také oblasti podpory nadání a péče o nadané. Díky síti krajských pracovišť, metodiků, odborných garantů a externích spolupracovníků realizuje svoji činnost na území celé České republiky. Má však i řadu kontaktů a nabídek zajímavých odborných příležitostí v zahraničí. Talentcentrum NIDV přispívá k naplnění cílů péče o nadané především v oblasti dostatečné odborné podpory učitelů a vytváření příležitostí pro využití potenciálu nadaných žáků. Při pohledu na tato fakta musíme uznat, že legislativní zázemí pro práci s nadanými žáky v naší republice existuje. Možnosti učitelů a dalších subjektů pracovat s nadanými žáky jsou reálně otevřeny. Nyní záleží na školách samotných, tedy na jejich ředitelích, ale také na rozhodnutích vedení mnoha dalších institucí a organizací, které by mohly nadaným jedincům mnoho nabídnout, zda budou ochotny a schopny poskytnout jim smysluplnou a efektivní péči. Navenek je všechno zdánlivě v pořádku a naše nadané žáky napříč všemi věkovými skupinami můžeme v rámci platných nařízení podporovat. Tak proč se o tom vlastně bavíme? Odpověď je jednoduchá. Při důkladnější analýze současného stavu podpory nadaných je možné vypozorovat tři hlavní důvody brzdící (na rozdíl od zahraničí) dosavadní úsilí o důslednou realizaci možností, které hotová legislativa umožňuje.

Prvním důvodem je neochota učitelů (kterých je bohužel stále velká část) zabývat se nadanými žáky při výuce tak jako například žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, přestože legislativně jsou nadaní žáci přiřazeni k téže skupině žáků. Ve skupinách žáků se speciálními vzdělávacími potřebami patří obvykle převážná většina k těm kognitivně slabším nebo z mnoha důvodů problémovým a vyžadujícím zdánlivě větší péči a pozornost učitelů. Ti pak v kontextu inkluze většinu své energie a času spotřebují právě na tyto žáky, nikoliv na žáky nadané. Když k tomu přidáme přetrvávající mýty o tom, že si nadaní žáci vystačí sami, nemůžeme být překvapeni zjištěním, že tímto směrem

Nahrávám...
Nahrávám...