Společnost Člověk v tísni zveřejnila výsledky průzkumu vyučujících základních a středních škol, zaměřeného na výuku během epidemie covid-19.
Dotazníkové šetření mezi více než sedmi sty respondenty z dvou set škol v ČR realizovala agentura Focus. Sběr dat probíhal v lednu 2021. Celý projekt proběhl pod hlavičkou vzdělávacího programu JSNS pro Evropskou lidovou stranu (ELS) pod záštitou europoslance Luďka Niedermayera. Výzkum zjišťoval profesní i politické postoje vyučujících v následujících pěti oblastech: vliv epidemie koronaviru na distanční výuku, znalosti a míra důvěry v informace související s onemocněním covid-19, znalosti o onemocnění covid-19, hodnocení efektivity řešení epidemie v domácí i mezinárodní perspektivě a role Evropské unie.
Kompletní závěrečnou zprávu s podrobnými statistikami a grafy je možné si stáhnout na JSNS.CZ, ilustrační fotografie zde.
Hlavní zjištění průzkumu:
- Největší problém distanční výuky v ČR je zapojení všech studentů do výuky, uvádějí učitelé základních a středních škol
- Dvě pětiny vyučujících deklarují více než desetiprocentní podíl žáků s výraznějšími problémy s distanční výukou
- Informacím Vlády ČR k epidemii koronaviru nedůvěřuje bezmála polovina učitelů, opatření vlády hodnotí kladně pouze třetina z nich
- Názor na to, jak zvládá epidemii koronaviru Evropská unie, je mezi učiteli polarizovaný. Podpora členství ČR v EU je však více než dvoutřetinová
- Přibližně čtyřicet procent mladých učitelů ve věku do 34 let vnímá onemocnění covid-19 jako běžné virové onemocnění, očkování jako nebezpečné, domnívá se, že epidemie je jen nafouknutá mediální bublina a vládní opatření související s koronavirovou epidemií považuje za nepřijatelný zásah do osobních svobod
Největší problém distanční výuky v ČR je podle nadpoloviční většiny vyučujících nedostatečné zapojení všech studentů do výuky a udržení jejich pozornosti[1]
Pouze šestina učitelů (16 %) přijímá distanční výuku neproblematicky. Učitelé spojují největší výukové problémy distanční výuky s limity technologizace mezilidské komunikace, které komplikují efektivní a soustředěnou interakci mezi učitelem a všemi žáky. Jako největší problém s distanční výukou označila nadpoloviční část učitelů zapojení všech studentů do výuky (59 %). Značná část vidí jako problematické udržení pozornosti studentů během výuky (40 %). Technické problémy s připojením pociťuje necelá třetina učitelů (29 %)[2].
Třetina učitelů uvádí 11-30% podíl studentů s výraznějšími problémy s distanční výukou, další desetina učitelů shledává výraznější problémy u více než 30 % žáků[3]
Většina učitelů (58 %) uvádí v souvislosti distanční výukou podíl studentů s výraznějšími problémy při distanční výuce do 10 %, třetina (31 %) deklaruje podíl žáků, kteří mají obtíže s distanční výukou mezi 11-30 %, podle 11 % vyučujících má problémy s distanční výukou dokonce více než 30 % jejich žáků[4]. Téměř tři čtvrtiny vyučujících (72 %) vidí příčinu obtíží studentů s distanční výukou v nedostatečné motivaci (nechuti) studentů k výuce v online prostředí, 41 % ve špatném (vypadávajícím) připojení k internetu, 39 % v nedostatečné podpoře ze strany rodiny a 35 % v nedostatečném technickém vybavení studentů. Větší podíl problémových žáků (více 31 %) uvádějí učitelé z učilišť (24 %), praktických předmětů (15 %), učitelé přírodovědných a technických předmětů (14 %).
Podle 65 % vyučujících by se distanční výuka zlepšila, kdyby se podařilo zvýšit motivaci studentů. Výstupy průzkumu tak naznačují, že největší problém nevnímá většina učitelů v technickém zabezpečení. Větší finanční ohodnocení by pomohlo 33 % vyučujících a lepší technické vybavení by pro zlepšení kvality distanční výuky uvítalo 24 % vyučujících. Podle 8 % učitelů stávající distanční výuka nepotřebuje významnější zlepšení.
Informacím Vlády ČR k epidemii koronaviru nedůvěřuje téměř polovina učitelů, vysoké míře důvěry se naopak těší veřejnoprávní média, zejména Česká televize[5]
Téměř polovina vyučujících základních a středních škol (49 %) nedůvěřuje informacím české vlády k epidemii koronaviru. Vysokou míru důvěry naopak učitelé deklarují v případě veřejnoprávních médií - České televize (72 %) a Českého rozhlasu (53 %). Ze soukromých médií stojí v žebříčku důvěry českých učitelů nejvýše zpravodajství portálu Seznam Zprávy (53 %).
Přibližně pětina vyučujících vnímá covid-19 jako běžné virové onemocnění podobné chřipce (22 %[6]) a epidemii koronaviru jako nafouknutou mediální bublinu (18 %). Tyto postoje akcentovali nadprůměrně zvláště mladí vyučující ve věkové skupině do 34 let
„Nemalé procento vyučujících zastává alternativní názory a postoje. Nadprůměrně se to týká zvláště mladých učitelů ve věku do 34 let. Téměř čtyřicet procent z nich považuje epidemii koronaviru za nafouknutou mediální bublinu, covid-19 označují za běžné virové onemocnění podobné chřipce, myslí si, že pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní důsledky, a nechtějí se nechat očkovat, protože to je nebezpečné,“ uvádí Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu JSNS, a dodává: „Lze předpokládat, že uvedené postoje, zřejmě související i se značnou nedůvěrou ve vládní opatření a informace poskytované vládou, mohou přenášet také na žáky.“
Počínání České republiky v epidemii hodnotili učitelé velmi negativně. Kladně jich hodnotilo českou vládu pouze29 %. Slabší rating než ČR připsali jen zemím s výrazně nižší životní úrovní i kvalitou zdravotní péče. Nejsilnější odpor vůči dominantnímu (vládnímu) postoji deklarovala čtvrtina učitelů (26 %) souhlasem s tvrzením, že koronavirová opatření představují nepřijatelný zásah do základních svobod. Tento postoj akcentovali nadprůměrně zvláště mladí učitelé ve věkové skupině do 34 let (41 %) a učitelé působící na středních odborných učilištích (39 %). Tyto dvě skupiny deklarovaly i další alternativní postoje[7]:
(a) Covid-19 je běžné vírové onemocnění podobné chřipce (36 % / 32 % souhlasí).
(b) Pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní…
