Méně tlaku a více podpory, to by si přála většina dětí ve svých životech. Vyplynulo to z výzkumu, za kterým stojí Kancelář ombudsmana. Jako častý zdroj obtíží uvádějí děti a mladí dospělí školu a přístup učitelů. Frontální výuka, memorování a přetěžování totiž stále nejsou minulostí. Více možná překvapí, že současná generace dětí, která již od kolébky vyrůstala v digitálním prostředí, označuje jako problém i sociální sítě. Závěry plynoucí z výzkumu mohou posloužit jako odrazový můstek pro dětského ombudsmana, který v Česku zanedlouho vznikne.
Téměř 300 dětí a mladých lidí ve věku 11–25 let se podělilo v rámci výzkumu Kanceláře ombudsmana o názor na to, co jejich generaci nejvíce tíží. I když věkový rozptyl mezi nejmladšími a nejstaršími dotazovanými byl značný, na dvou nejpalčivějších oblastech se shodla většina z nich: duševní zdraví a školství.
„Nedostatek péče, její nedostupnost. Bagatelizace – sněhové vločky, ‚za nás to bylo ...‘ od starší generace. Sociální sítě,“ tak pojmenoval jeden z respondentů některé z příčin psychické nepohody mladých.
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm přiblížil další podrobnosti: „Děti poukazují na psychické problémy, jako je deprese, sebepoškozování či nízké sebevědomí. Za zdroj potíží často označují školu, kde se cítí být přetěžováni. Někdy dokonce ve školním prostředí pociťují strach. Uvádějí, že ve škole jim často nikdo nenaslouchá a někdy podpora nepřichází ani ze strany rodičů. Psychologickou pomoc vnímají jako nedostupnou. Nabývají tak dojmu, že jejich problémy nikoho nezajímají.“
Pokud odhlédneme od psychického tlaku, ani po obsahové stránce nehodnotí žáci a studenti školy o mnoho lépe. Jeden z nich shrnul stručně, co mu na současném školství vadí…