V období od konce března do poloviny dubna 2015 byl realizován další cyklus zjišťování úrovně přírodovědné, čtenářské a matematické gramotnosti patnáctiletých žáků v rámci mezinárodního projektu PISA, který je jednou z aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Šetření je navrženo tak, aby v jednotlivých zemích poskytovalo tvůrcům školské politiky důležité informace o fungování jejich vzdělávacích systémů a o vývojových trendech a aby také umožnilo mezinárodní srovnávání. Šetření PISA je realizováno ve tříletých cyklech, přičemž pokaždé je kladen důraz na jednu z uvedených gramotnostních oblastí. Hlavní testovanou oblastí šetření PISA 2015 byla po devíti letech přírodovědná gramotnost. Úroveň všech sledovaných funkčních gramotností žáků byla zjišťována prostřednictvím elektronického testu, který byl doplněn o kontextové dotazníky pro žáky, ředitele zapojených škol a vybrané učitele. Testové úlohy byly vytvořeny na základě rozmanitých situací běžného života a záměrně v nich nebyl kladen důraz na to, jak žáci umí reprodukovat získané vědomosti, ale na to, jak dokážou schopnosti a osvojené dovednosti využít. Další oblastí šetření byla schopnost týmového řešení různých problémů, ovšem výsledky této části společně se zjištěními z učitelského dotazníku budou k dispozici až ke konci roku 2017. V České republice je garantem a realizátorem mezinárodních šetření Česká školní inspekce jako národní autorita pro hodnocení kvality a efektivity počátečního vzdělávání.
NahoruÚčastníci
Od roku 2000 se ke třiceti dvěma členským zemím OECD připojovaly další členské i ostatní země nebo ekonomické regiony, cyklu PISA 2015 se jich účastnilo 72. Do šetření PISA 2015 bylo v České republice zapojeno 345 škol a testováno bylo přes 6500 žáků, doplňkového dotazníkového šetření se kromě žáků (zjišťováno rodinné zázemí a názory či postoje týkající se podmínek a průběhu vzdělávání) zúčastnili také ředitelé zapojených škol (informace o škole obecně, o postupech hodnocení, o vedení školy a pedagogů, o atmosféře ve škole) a téměř 6000 pedagogů (zjišťovány pedagogické postupy, odborná kvalifikace a další vzdělávání, názory a postoje týkající se školy a její atmosféry).
Nahoru
Výsledky
Přírodovědná gramotnost: Nejvyššího počtu bodů v testu přírodovědné gramotnosti dosáhli žáci ze Singapuru, následovaní žáky z Japonska, Estonska a Finska. Výsledek žáků z České republiky má hodnotu 493 bodů a byl v testu přírodovědné gramotnosti srovnatelný s průměrem zemí OECD a srovnatelný s výsledkem žáků z Norska, USA, Rakouska, Francie, Švédska, Španělska, Lotyšska a Ruské federace. Česká republika se ovšem zařadila do skupiny sedmi zemí OECD, jejichž nadprůměrný výsledek z roku 2006 se za devět let statisticky významně zhoršil.
Ve vzdělávacích oblastech živé systémy, fyzikální systémy a systémy Země a vesmíru dosáhli čeští žáci oproti roku 2006 nižších výsledků ve všech sledovaných druzích škol a nevykazovali ve zvládnutí přírodovědných vzdělávacích oblastí výraznějších rozdílů. Měli relativně lepší znalost obsahu přírodních věd než znalost procedurální (např. příprava pokusu). Dovednost vysvětlovat jevy vědecky zvládli čeští…
