dnes je 28.3.2024

Input:

Epilepsie u dětí

25.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.6
Epilepsie u dětí

MUDr. Pavla Hružíková

Epilepsie, česky padoucnice, se projevuje opakovanými záchvaty křečí s poruchou vědomí. Záchvaty jsou náhlé, vůlí neovladatelné, epizodické. Patří sem celá skupina onemocnění centrální nervové soustavy. Lidé trpící epilepsií reagují záchvaty na určité neadekvátní podněty, které u zdravých lidí záchvat nevyvolají. Za určitých podmínek lze ovšem epileptický záchvat vyvolat i u nich (stimulací, farmakologicky) a přibližně 5 % populace jej během života prodělá, aniž by o tom měli ponětí. Prostý epileptický záchvat působí pro okolí dramaticky, ale sám o sobě neohrožuje pacienta na životě, pokud nedojde k akumulaci záchvatů do tzv. epileptického stavu. Co postiženého ohrožuje, jsou okolnosti záchvatu a místo, kde se zrovna nachází. Epilepsie se může vyskytnout kdykoli během života.

Typologie epilepsie a záchvatů

Záchvat je příznakem epilepsie, a může tedy signalizovat spoustu jiných onemocnění. Záchvaty mohou být parciální (tzv. ložiskové), při kterých je zachováno vědomí, nemocný je orientovaný a může odpovídat, mívá jen "lokální" projevy dle místa poškození a dráždění v mozkové kůře. Patří sem křeče jen části těla – končetiny, pravé poloviny těla, obličeje, dále záchvaty senzorické ovlivňující zrak, sluch, čich, chuť, hmat, kdy dochází k dráždění a vzniku halucinací a iluzí, pacient může cítit různé pachy, brnění, mravenčení, ale i bolest bez adekvátního podnětu. V případě dráždění nervů vedoucích k orgánům může docházet k poruchám srdečního rytmu, dechu (tyto případy jsou velmi vzácné, ohrožují ovšem postiženého na životě), pocitu na zvracení, pocení, zčervenání.

Mnohem častějším a typickým příznakem jsou záchvaty generalizované. Zde vídáme absence bez křečí a tonicko-klonické záchvaty s křečemi.

Absence – malý epileptický záchvat neboli petit mal. Bývá často u dětí. Dochází k zakoukání, mohou být drobné pohyby v obličeji, dítě ustrne v pohybu, upustí věci. Za pár vteřin již může pokračovat v započaté činnosti. Tyto výpadky se mohou opakovat a tím narušovat pozornost a výkon ve školce, ale poté hlavně ve škole. Hlavní nebezpečí opět spočívá v okolnostech záchvatů (při sportu, v dospělosti při řízení). Absence bývají poměrně časté, mnohdy i u zdravých jedinců.

Tonicko-klonické záchvaty – velký epileptický záchvat neboli grand mal. Objevuje se u dětí až kolem 2.–3. roku života. Začínají náhle, bez varování. Nejprve dochází k tonicitě (stahu) svalů, areflexii zornic a objevuje se cyanóza (promodrání) v obličeji v důsledku stahu dýchacích svalů a zároveň horšího prokrvení stažených svalů těla. Poté následuje tzv. klonická fáze, kdy dochází k třesu končetin i v obličeji a celého těla. Postupně se můžou střídat tonické a klonické fáze, tj. fáze křečí a stáhnutého svalstva. Během záchvatu dochází často k pomočení, pokálení, slinění a při křeči žvýkacího svalstva často i k pokousání. Po ukončení záchvatu postižený přechází plynule do spánku či se probírá, ale je značně zmaten, dezorientován a může být nebezpečný sobě i svému okolí. V případě kumulace záchvatů dochází k tzv. status epilepticus – epileptickému stavu, kdy mezi záchvaty postižený nenabírá vědomí. Tento

stav je již pro nemocnou osobu nebezpečný. Dochází k nedostatečnému okysličení organismu a rozvratu vnitřního prostředí.

Obrázek 1: Tonicko-klonické křeče

ZDROJ: Petr Kubáč. Chemie pro šílence 60. Křeče [online]. 12. 11. 2015

Dostupné na: <http://petr-kubac.blog.cz/1511/chemie-pro-silence-60-krece>

Rizikové faktory pro vznik epilepsie

Epilepsie může vzniknout v průběhu celého života působením různých vlivů. Prenatálně to mohou být choroby matky v těhotenství, u novorozenců často při poruchách iontů. Od narození do stáří mohou být epileptické záchvaty důsledkem nitrolebního krvácení, traumatu, infekce centrální nervové soustavy (meningitidy, encefalitidy), vrozených vývojových vad cév mozku, ale i následkem zneužívání alkoholu a drog a jejich odnětí, nebo asfyxie (nedostatku kyslíku) např. při srdeční zástavě. Příčiny se mohou kumulovat (např. po dlouhodobém užívání alkoholu rozvrat vnitřního prostředí a iontů, dehydratace, abstinenční syndrom z odnětí alkoholu, pád s traumatem a krvácením do hlavy a dechovou zástavou). Obecně vzniká epilepsie při poškození neuronů, kdy dochází k stálému a nadměrnému dráždění neuronů. Vždy je nutné u epileptického záchvatu vyloučit jednotlivé příčiny, popř. je potvrdit a následně léčit.

Epileptický záchvat může být provokován u každého jedince jiným podnětem. Tímto podnětem může být alkohol, teplota okolí, spánková deprivace, psychický stres, dehydratace, únava a vyčerpání, hypoglykémie, působení látek z potravy.

Epilepsie je diagnostikována neurologem po klinickém vyšetření.

Obrázek 2: Vyšetření – provádění elektroencefalogramu

Dostupné na: <http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-nemoci-a-priznaky/260538/epilepsie-jak-se-zije-se-svatou-nemoci.html>

Epileptický záchvat a první pomoc

Při absenci (malém záchvatu) se vědomí navrací během pár vteřin spontánně. Dítě, či postižený, si na záchvat nepamatuje a většinou není nutná první pomoc. V případě, že k absenci dojde u "zdravého" jedince, je nutné tuto příhodu vyšetřit u neurologa, a pokud je potřeba, nasadit léčbu.

U léčených epileptiků a lidí se sklony k záchvatům (mohou být bez medikace, ale mají

Nahrávám...
Nahrávám...