Česká školní inspekce zjišťovala důvod neúspěchu u maturit

Na 34 středních školách, které dlouhodobě vykazují vysokou neúspěšnost žáků ve společné části maturitní zkoušky, prováděla Česká školní inspekce (ČŠI) od listopadu 2016 do dubna 2017 šetření. Jako hlavní příčiny neúspěchu zjistila nedostatečné přijímací řízení ve školní části, velkou míru absence žáků ve vyučování či nedostatek aprobovaných učitelů.

Ve sledovaných školách dosahuje hrubá míra neúspěšnosti u maturit více než 50 %. Jako velmi negativní vidí ČŠI skutečnost, že ve dvou třetinách sledovaných škol se vzdělávali žáci, kteří už kdysi u maturity třikrát neuspěli a následně byli opět přijati do maturitního ročníku, na jehož konci podnikli další, většinou neúspěšné pokusy o vykonání maturitní zkoušky.

Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nelze legislativně omezit možnost každého zájemce být přijat ke střednímu vzdělávání poněkolikáté. Odpovědnost je v tomto případě na řediteli školy a na učitelích, aby například již v průběhu prvního ročníku posoudili, zda má žák perspektivu zvládnout učivo (popř. s jakými podpůrnými opatřeními) a úspěšně složit maturitní zkoušku; v opačném případě mu nabídnout možnost vzdělávat se v oboru bez maturitní zkoušky.

Podle ČŠI má na nízký podíl žáků, kteří studium dokončí, významný vliv absence účinného systému přijímacího řízení. Do škol jsou přijímáni i uchazeči bez potřebných studijních předpokladů, které školy v rámci školní části přijímací zkoušky neověřují, pokud nějakou školní přijímací zkoušku vůbec konají. Ke studiu tak bývají přijímáni všichni nebo téměř všichni zájemci. Ve školním roce 2016/2017 se poprvé konaly tzv. jednotné přijímací zkoušky do maturitních oborů vzdělání, ovšem absence centrálně stanovené minimální hranice úspěšnosti v jednotných testech z českého jazyka a literatury a matematiky a zejména nerealizování školní přijímací zkoušky zaměřené na ověřování obecných studijních předpokladů podle zjištění ČŠI umožnily školám naplňovat první ročník prakticky bez jakéhokoliv omezení, aniž by následně s nízkým studijním potenciálem přijatých žáků dokázaly efektivně pracovat.

V tomto případě MŠMT připomíná, že podle platné legislativy má však právo stanovit hranici úspěšnosti nutnou k přijetí uchazeče pouze ředitel školy, nikoliv stát. Při projednávání těchto změn ve školském zákoně byly zejména školskými asociacemi (CZESHA, AŘG) uplatněny zásadní výhrady pro přijetí jakékoliv závazné hranice úspěšnosti pro přijímání do oborů…