Síť Eurydice začátkem roku informovala o dopadech finského pilotního projektu „Hodina volného času“, který podporuje volnočasovou aktivitu dětí bez ohledu na jejich socioekonomické zázemí. Přímo v rámci školního dne mají žáci možnost účastnit se bezplatných zájmových aktivit. Ať už se jedná o sportovní a pohybové aktivity, umění a kulturu, řemesla, vědu nebo aktivity v přírodě. Projekt je plánován a pilotován ve spolupráci se školami, organizacemi a sdruženími působícími v zájmovém vzdělávání. Nabídka aktivit vychází z poptávky samotných žáků.
Projekt se aktuálně testuje ve 20 finských obcích. První data z podzimu 2024 ukazují, že bez možnosti zapojit se do zájmových kroužků v průběhu školního dne, a zadarmo, by řada dětí neměla možnost se jich účastnit. Model se tak zaměřuje na zvýšení příležitostí pro žáky, kteří například pochází z rodin zasažených dlouhodobou nezaměstnaností či nízkými příjmy, nižším vzděláním rodičů nebo třeba z neúplných rodin. Ukázalo se, že ve finských rodinách s určitým socioekonomickým znevýhodněním se mimoškolních aktivit účastní pouze 30 % dětí, zatímco v rodinách bez znevýhodnění až 90 %.
Jde o časovou i finanční investici, zní z Česka
V tuzemsku existuje silná a zákonem zakotvená tradice školních družin, klubů, středisek volného času (SVČ), včetně domů dětí a mládeže (DDM). Podle dat České školní inspekce navštěvovalo družiny na prvním stupni základních škol ve školním roce 2023/24 přes 350 tisíc dětí, což představuje přes 60 % všech dětí na prvním stupni ZŠ, SVČ pak navštěvovalo 260 tisíc dětí (včetně i dětí předškolního věku). Tyto aktivity probíhají standardně ve volném čase dětí, tedy před nebo po školní výuce.
Ačkoliv je u některých zájmových aktivit možnost bezplatné účasti za přispění státu (zejména kluby a DDM), kroužky a další podobné zájmové aktivity mohou vyžadovat úhradu, ať už pravidelnou, nebo jednorázový účastnický poplatek. Ve školním roce 2023/24 bylo 90 % školních družin a 67 % školních klubů za úhradu. V některých z nich bylo dítě ze sociálních důvodů osvobozeno z placení. U školních družin a klubů se obecně cena pohybuje v nižších částkách (většinou v rozmezí 150–700 Kč za měsíc) než u soukromých kroužků, které mohou mnohdy vyjít za několik tisíc korun.
Přes relativně nízkou částku úhrady za školní družinu či klub může být finanční bariéra problémem i nadále. Každá třetí neúplná rodina je ohrožena příjmovou chudobou, a až polovina z nich uvádí, že se svými příjmy vychází jen s velkými obtížemi. V takových případech pak opravdu nezbývají peníze navíc na mimoškolní aktivity dětí. Vyšší míra příjmové chudoby se také projevuje u rodin s nižším vzděláním rodičů a v oblastech s vyšší mírou vyloučených lokalit. Podle studie PAQ Research je vzdělávací neúspěšnost silně spojena s chudobou v určitých oblastech země – nejen v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji s vysokou mírou vyloučených lokalit, ale i v mikroregionech, jako jsou například periferie Plzeňského nebo Jihočeského kraje.
