dnes je 5.10.2024

Input:

Adaptace na mateřskou školu

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.5
Adaptace na mateřskou školu

Mgr. Ludmila Šprachtová

Adaptační proces v mateřské škole v minulosti a současnosti

Adaptovat se znamená přizpůsobit se novým podmínkám a životním situacím. Pro dítě a jeho rodiče je takovou situací vstup do mateřské školy. Mateřská škola je zpravidla první vzdělávací institucí, se kterou se děti setkávají. Někteří rodiče s dětmi sice navštěvují instituce, které organizují pro děti různé aktivity, kroužky, ale tam bývají děti kratší dobu než potom v MŠ a většinou tam pobývají společně s rodičem, nejčastěji s matkou. I když se matka třeba přímo do aktivity s dítětem nezapojuje, je tam přítomna po celou dobu, takže dítě ví, že má "maminku za zády“. Některé děti nemají žádnou zkušenost s odloučením od matky, od rodičů ani nezažily situaci, kdy je má na starosti babička s dědečkem případně teta, či jiná, jim důvěrně známá osoba.

Na odloučení od matky reagují děti různě. Záleží na kvalitě vytvořené vazby mezi matkou a dítětem (Šulová, 2005), na jejich osobnostních vlastnostech, jejich předchozích zkušenostech a předpokladu vývoje dítěte. Pro většinu dětí je nový začátek docházky do mateřské školy stresem, neboť je odloučeno na delší dobu od matky, na které bylo od narození závislé. Při odloučení většina dětí reaguje pláčem, uzavřením se do sebe a odmítáním komunikace s kýmkoli.

Proto je žádoucí využít možnosti adaptačního procesu pro vstup na docházku dítěte do mateřské školy. Tento proces je nezbytným pro dítě, důležitým pro rodiče, ale i pro kolektiv dětí ve třídě a také učitelky. Prostřednictvím adaptačního procesu naváží vzájemný vztah důvěry, který je nezbytný pro pohodovou docházku dítěte do mateřské školy, pro rozvoj jeho osobnosti, pro spolupráci rodičů s mateřskou školou a pro doplňování rodinné výchovy vzděláváním v mateřské škole.

Adaptační proces v mateřské škole na konci minulého století

Mnohé z učitelek mateřských škol ještě pamatují způsob nástupu do mateřské školy na konci minulého století. Dítě přivedl rodič do mateřské školy zpravidla do 8.00 hodin. Dovedl je ke dveřím do třídy. Děti byly převážně rozdělovány do věkově homogenních skupin, takže se sešly všechny tříleté v jedné třídě. A to jich bylo ve třídě zapsáno i přes 30! Pravdou je, že některé z nich již měly zkušenost z pobytu ve skupině z jeslí, což bylo v tomto případě výhodou. Učitelka se dítěti podívala do krku, provedla tzv. "ranní filtr“ a nabídla mu nějakou hračku. Některé z dětí začalo plakat, jiné se přidaly. Učitelka se snažila odvézt pozornost plačících dětí. Když jedny přestaly plakat, druhé začaly. Tyto situace se opakovaly až do Vánoc, než si děti zvykly.

V roce 1990 nechalo Národní centrum podpory zdraví Státního zdravotního ústavu natočit videokazetu se situacemi v mateřských školách, na kterých je zachycen rozdíl vstupu dítěte do mateřské školy bez adaptace za účasti rodiče a s adaptací za účasti rodiče. V krátkém filmu s názvem "Dětské zkoušky dospělosti“ jsou natočeny projevy dětí, jejich chování, rozhovory s rodiči, co prožívají, jak vidí proces zvykání na mateřskou školu u svého dítěte. Je vidět markantní rozdíl v emocionálním prožívání dětí. (Poznámka: Videokazeta byla natočena pro mateřské školy podporující zdraví z důvodu posílení přístupu pedagogů k zavádění a aplikaci adaptačního procesu do mateřských škol. Scénář napsala Květa Jandová za odborné spolupráce doc. PhDr. Eva Opravilové, CSc., Dagmar Šiklové a Dr. Jarmily Holaňové. Režírovala ji Marie Šandová a namluvil ji herec Jan Hrušínský. Lze ji vypůjčit ve Státním zdravotním ústavu, Šrobárova 49/48, Praha 10).

 

V říjnu 1989 zveřejnila E. Šulcová výsledky pilotní studie, která se zabývala příčinami selhávání dětí ve vztahu ke škole, ke školnímu výkonu. V souvislosti s výsledky výzkumu zjistili, že příčiny problémů, selhávání a poruch zdravého vývoje školních dětí má příčiny již s průběhem vzdělávání v mateřských školách. Se svými kolegyněmi zjistila, že pětina dětí již v předškolním věku vykazuje známky lability osobnosti a nervového systému, emocionální poruchy. Prožívá pocity méněcennosti, selhávání, nedostačivosti. Srovnáním vývojových potřeb dětí a jejich skutečného naplňování vytipovaly autorky rizika a zdroje nepřiměřené či nadměrné zátěže v pedagogickém procesu mateřských škol.

Na prvním místě uvádějí: "Chybí postupná adaptace na vstup do MtŠ. Není zavedeno postupné přivykání dětí na nové prostředí a nové nároky, které MtŠ na dítě klade, ačkoli dítě vstupuje do MtŠ kolem tří let a tento věk je sám o sobě pro dítě náročný.“ (Šulcová, 1989)

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a proces adaptace na vstup do MŠ

Autorky RVP PV již při jeho tvorbě vycházely z vývojových, fyziologických a sociálních potřeb dětí předškolního věku. V kapitole 7.3 Psychosociální podmínky konstatují (s. 30-31):

"Psychosociální podmínky jsou pro vzdělávání dětí plně vyhovující, jestliže:

- Děti i dospělí se cítí v prostředí mateřské školy dobře, spokojeně, jistě a bezpečně.

- Nově příchozí dítě má možnost postupně se adaptovat na nové prostředí i situaci.

- Pedagogové respektují potřeby dětí (obecně lidské, vývojové a individuální), reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojování (jednají nenásilně, přirozeně a citlivě, navozují situace pohody, klidu, relaxace apod.). Děti nejsou neúměrně zatěžovány či neurotizovány spěchem a chvatem.“

 

Kapitola 7.4 Organizace říká (s. 32):

- "Při vstupu dítěte do mateřské školy je uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační režim.“

 

V kapitole 7.6 Personální a pedagogické zajištění se uvádí (s. 32-33):

"Personální a pedagogické podmínky vzdělávání jsou plně vyhovující, jestliže:

- Pedagogové jednají, chovají se a pracují profesionálním způsobem (v souladu se společenskými pravidly a pedagogickými a metodickými zásadami výchovy a vzdělávání předškolních dětí).“

 

Kapitola 7.7 Spoluúčast rodičů požaduje (s. 33):

"Spoluúčast rodičů na předškolním vzdělávání je plně vyhovující, jestliže:

- Ve vztazích mezi pedagogy a rodiči panuje oboustranná důvěra a otevřenost, vstřícnost, porozumění, respekt a ochota spolupracovat. Spolupráce funguje na základě partnerství.“

- Rodiče mají možnost podílet se na dění v mateřské škole, účastnit se různých programů a dle svého zájmu zde vstupovat do her svých dětí. Jsou pravidelně a dostatečně informováni o všem, co se v mateřské škole děje. Projeví-li zájem, mohou se spolupodílet při plánování programu mateřské školy, při řešení vzniklých problémů apod.“

 

V kapitole 12. Povinnosti předškolního pedagoga autorky uvádějí (s. 42):

"Předškolní pedagog by měl vykonávat tyto odborné činnosti:

- provádět poradenské činnosti pro rodiče ve věcech výchovy a vzdělávání jejich dětí v rozsahu odpovídajícím pedagogickým kompetencím předškolního pedagoga a mateřské školy.“

 

Z uvedených citací z RVP PV je patrné, že mateřské školy jsou povinny nabízet rodičům adaptační program a vytvořit pro něj podmínky. Někteří rodiče však proces adaptace odmítají. Uvádějí různé důvody, např.: "dítě je zvyklé na pobyt ve skupině dětí, chodíme do kroužku“, "je zvyklé na děti, chodíme do parku, na hřiště, na pískoviště“, "v práci mi to neumožní“. V těchto případech je nezbytné využití profesionality předškolního pedagoga, jeho chápání důležitosti respektování potřeb dítěte. Pedagog by měl umět vysvětlit rodiči, proč je proces adaptace na vstup do mateřské školy pro dítě tak významný a proč za jeho účasti. Rodiče většinou pochopí její význam a ochotně se do adaptace zapojí. Je potřeba říci jim požadavek na jejich účast při adaptaci dítěte dostatečně dopředu, aby se podle toho mohli zařídit a udělat si na ni čas. Pokud mají problémy zúčastnit se přímo rodiče (nejlépe matka), může je zastoupit prarodič, příbuzný, ale vždy je třeba, aby to byl někdo, koho dítě dobře zná a má k němu vytvořenu pozitivní citovou vazbu.

Při takové adaptaci se vytváří pozitivní vztah mezi rodiči a mateřskou školou. Rodič při účasti na průběhu dne v mateřské škole poznává, co všechno se v mateřské škole děje, jaké jsou kladeny požadavky na samostatnost dítěte, jaké tam probíhají činnosti, jak na sebe navazují v průběhu dne atp. Má možnost položit hned přítomné učitelce otázky, jejichž odpovědi potřebuje znát. Často se stává, že rodič při pobytu ve třídě uzná a ocení náročnost práce učitelky mateřské školy. Při nepodceněné adaptaci vzniká skutečně partnerský vztah mezi rodičem a učitelkami. Ten se pak po celou dobu docházky dítěte dále rozvíjí na základě důvěry.

Adaptace dítěte na vstup do mateřské školy je důležitá jak pro dítě, tak pro rodiče, protože i oni se poprvé setkávají s první vzdělávací institucí a hledají postoj k ní, učí se s ní spolupracovat. Rovněž je důležitá i pro učitelku, která je partnerem pro vzdělávání konkrétního dítěte a doplňuje jeho rodinnou výchovu vzděláváním v mateřské škole.

Průběh adaptace dítěte na vstup do mateřské školy

Každá mateřská škola má svoje konkrétní podmínky, které může využít pro adaptaci dítěte na vstup do mateřské školy. Je třeba, aby si je uvědomila a dokázala je plně využít, vypracovala si svůj systém adaptace dítěte na vstup do mateřské školy a zároveň navázání pozitivního vztahu s rodiči.

Rodiče je také třeba připravit na adaptaci na mateřskou školu. I pro ně, zejména pro matku, jde o odloučení od dítěte, jedná se o přechodovou situaci v životě dítěte i rodičů. Je třeba si to uvědomit.

Některé mateřské školy využívají k adaptaci pobytu dětí na školní zahradě v odpoledních hodinách ke konci školního roku. Domnívám se, že to není nejvhodnější způsob. Při pobytu dětí na šk. zahradě vzniká nepřehledná situace, protože jsou zde kumulovány děti ze všech tříd. Nejde o standardní situaci "zvykání si“ na nový prostor třídy, třídní rituály, děti, "svoji“ učitelku.

V některých mateřských školách umožňují adaptaci dětí ještě před nástupem do mateřské školy. Již při zápisu (lépe řečeno při předání Rozhodnutí o přijetí dítěte k docházce do mateřské školy) je rodičům doporučeno začít docházet do mateřské školy. Děti mají možnost vybrat si samy třídu, ve které se cítí nejlépe. Úskalím této možnosti je, že si třídu vybírá rodič, nikoli dítě. Je nutné rodiče upozornit, že je bezpodmínečně nutné, aby šlo o výběr dítěte, nikoli jeho. Pokud mateřská škola umožní návštěvy rodičů s dětmi ještě před nástupem dítěte do mateřské školy, současně s adaptací dochází k navázání neformální spolupráce s rodiči a může být zdrojem důležitých informací o vztahu matky a dítěte, a jeho vývojové úrovně. Současně také nabízí rodičům možnost pochopit lépe podstatu předškolního vzdělávání a také je upozorní, na co bude potřeba se ve výchově dítěte zaměřit ještě před nástupem do mateřské školy.

Při této "předčasné“ adaptaci jsou rodiče mnohem klidnější než při adaptaci na začátku šk. roku. Na jaře je otázky typu "jak dítě zvládne nástup do mateřské školy“ či "jak vše zvládnu zorganizovat, když budu chodit do práce“, tolik netrápí. Přece jen je dělí od nástupu do mateřské školy či do zaměstnání celé prázdniny.

Pro přípravu rodičů na vstup do mateřské školy je velice důležité první setkání se skupinou rodičů nově přijatých dětí. Vhodné je v průběhu měsíce června zorganizovat schůzku s rodiči, na které se dozvědí všechny podstatné informace, které potřebují vědět před nástupem dítěte do mateřské školy. Mělo by jít o podstatné informace, aby se rodiče dozvěděli, co dítě potřebuje pro vstup do mateřské školy a aby rodiče nebyli informacemi zahlceni. Také je dobré podat jim takové informace, které zpravidla požadují první den docházky dítěte do MŠ od učitelky. Údaje, které nemusí vědět hned, je dobré nechat na začátek školního roku, kdy zpravidla probíhají třídní schůzky.

Obsah informací první schůzky by se měl týkat prvního dne, tedy příchodu dítěte do mateřské

Nahrávám...
Nahrávám...