NepřemoŽENY: letošní Ceny Příběhů bezpráví obdržely ženy, které se nebály vzdorovat

Vzdělávací program Jeden svět na školách v pondělí 3. listopadu zahájil v pražské Lucerně 21. ročník Měsíce Příběhů bezpráví a ocenil tři ženy, které aktivně bojovaly proti komunistickému bezpráví. Laureátkami jsou Milena Blatná, Ivanka Lefeuvre a Věra Roubalová Kostlánová. Cenu do zahraničí získala neprávem vězněná krymská zdravotní sestra Iryna Danylovych.

Slavnostní předávání Cen Příběhů bezpráví zahájilo každoroční akci Měsíc Příběhů bezpráví. Té se letos účastní přes 600 škol, knihoven a dalších institucí, které během listopadu promítnou dokumentární filmy s tematikou moderních dějin z portálu JSNS.CZ, uspořádají besedy s pamětníky, historiky či dalšími hosty. K dispozici mají i další doprovodné materiály, díky kterým mohou seznámit žáky nebo diváky z řad veřejnosti s příběhy často neznámých hrdinů a hrdinek naší nedávné minulosti.

U příležitosti letošního 75. výročí popravy Milady Horákové se tématem staly NepřemoŽENY – ženy, které aktivně vzdorovaly komunistickému režimu, čelily bezpráví, věznění a útlaku, a přesto zůstaly věrné svým zásadám. 

„Z důvodu letošního tematického zaměření Příběhů bezpráví, jsme se rozhodli Cenou Příběhů bezpráví ocenit pouze ženy, což jsme avizovali už v průběhu sběru nominací. Statečnost laureátek, všech nominovaných a dalších žen měla mnoho podob: některé aktivně vystoupily proti totalitnímu systému, jiné pomáhaly politickým vězňům, jejich rodinám a dalším lidem, které pronásledovali komunisté. Další uchovávaly nezávislou kulturu a umění nebo ‚jen‘ odmítly přejít mlčením všudypřítomné lži. Vzepřely se systému navzdory značnému osobnímu riziku i ohrožení svých blízkých,“ říká Karel Strachota, zakladatel Příběhů bezpráví a ředitel Jednoho světa na školách.

Laureátky jako každoročně z obdržených nominací vybrala studentská porota.

„Rozhodovat bylo velice těžké, protože vybrat ten ‚lepší‘ životní příběh, který se odehrál v těžké době, kterou jste sami neprožili, není možné a ani to nebylo naším cílem. Snažili jsme se vybrat ty laureátky, které s námi osobně nejvíce rezonovaly a nijak neporovnávat jejich životy. Myslím, že díky účasti v porotě je pro mě nyní o něco uchopitelnější to, jak tvrdě a neúprosně komunistický režim…