Pro fakultu to byla první zkušenost s BIP Erasmus+ stážemi a pro její studenty a studentky klíčová, jak vysvětluje děkan Karel Cvachovec:
„Studium na fakultě zdravotnických studií je spjato s intenzivní praxí v nemocničních zařízeních. Ta je naprosto nezbytnou pro budoucí pracovníky v oblasti zdravotnictví. Zároveň je to však limitující faktor pro to, aby naši studenti mohli vyjet na semestr nebo na dva do zahraničí na stáž, jako je to běžné na jiných fakultách. Kombinace online setkávání a kratší mobility na místě, jakou nabízí Blended Intensive Programme, je tak nejen pro naše studenty, ale pro všechny studenty zdravotnických oborů i jinde ve světě, skvělou šancí, jak stáž Erasmus+ absolvovat. A těší mě, že se tento formát ujal a je o něj zájem.“
NahoruPřeborníci v BIP
Podle prorektorky TUL pro internacionalizaci Kateřiny Maršíkové jsme s kombinovanými stážemi BIP už načerpali na našich fakultách četné zkušenosti. Zorganizovali je už na fakultě strojní, fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické a na ekonomické fakultě. Deset studentů této fakulty minulý týden vyrazilo na pobytovou část dalšího BIPu do Německa, kde v prostředí hostitelské Hochschule Zittau/Görlitz a během návštěvy vybraných podniků řešili otázku nedostatku talentů a kvalifikované pracovní síly v regionu Sasko, ale i v mezinárodním srovnání všech tří zapojených regionů. Další skupina z ekonomické fakulty pak vyrazila na jinou pobytovou stáž v rámci BIP tento týden, a to do Polska, kde se setkali s kolegyněmi a kolegy z TH Wildau, Université Jean Monnet, Han University Of Applied Sciences a Poznan University of Technology.
„Studenti mají díky BIP možnost získat cennou zahraniční zkušenost, zároveň to ale nijak výrazně neovlivňuje jejich studijní povinnosti na TUL. Mají možnost se zapojit i do BIP, které organizujeme na TUL a získat tak zkušenost v rámci tzv. internacionalizace doma. Partneři z řad zahraničních univerzit s námi navazují spolupráci v rámci BIP ochotně, protože jsme s tímto typem mobilit nabrali už cenné zkušenosti,“ říká prorektorka Kateřina Maršíková.
NahoruTULab i IKEM
To je také případ BIPu, který nedávno skončil na FZS. Účastnili se ho studentky a studenti studijních programů zaměřených na biomedicínskou techniku a biomedicínské inženýrství. Vždy deset z Fakulty elektrotechniky a informačních technologií Žilinské univerzity v Žilině a z budyšínské Berufsakademie Sachsen/University of Cooperative Education. V druhém dubnovém týdnu přijeli i se svými pedagogy a spolu s několika našimi pedagogy a devíti studenty FZS utvořili mezinárodní skupinu, která absolvovala na Technické univerzitě v Liberci a také v pražském IKEMu workshopy na téma zobrazovacích metod a asistivních technologií v medicíně.
Než přijeli k nám na TULku, absolvovali virtuální část. Blok tří online setkání zahájila letos v březnu v roli keynote speakera doktorka Antonia Tzemanaki z Univerzity v Bristolu, která je odbornicí na robotiku ve zdravotnictví. Tím se podařilo do BIPu zapojit další univerzitu a dalšího zahraničního partnera.
Na místě, tedy na TULce, je čekala série workshopů. Část z nich organizovali také pedagogové z fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií (FM). Jednalo se o workshop na téma řízení pohybu pro zdravotnické přístroje, který vedl docent Černohorský, a elektromyografické řízení robotických systémů, který vedl doktor Jan Koprnický se svým týmem v univerzitním TULabu.
„Díky tomuto workshopu si mohou studentky a studenti vyzkoušet, jak zpracovat signál ze svalů a jak s ním pracovat,“ říká lektor a proděkan FM Jan Koprnický.
Studenti si připnuli prostřednictvím elektrod na předloktí myoelektrický senzor. Pokud dobře nastavili celý systém, elektricky a programově, roztočil se při vhodné aktivitě svalu servomotor s vrtulkou. Na tomto principu funguje ovládání elektronických protéz. Jen servomotor tam nepohání vrtulku, ale pohybový mechanismus, který například pohne s končetinou nebo ohne jen prst. Celou sestavu studenti nejprve připravili v online simulátoru a po odladění ji fyzicky sestavili. Pro experiment byla využita platforma Arduino se snímačem MyoWare.
„Jsou to cenově dostupné desky, jež spolu s MATLABEM, který je na TUL k dispozici, vytváří vývojovou platformu. Studentům může pomoct řešit různé úlohy z jejich oboru. Dále bylo naší snahou ukázat studentům opensource nástroje, protože i ty jim mohou v klinické praxi leckdy pomoci,“ dodává Jan Koprnický.
V TULaborce, kde se v některých česko-německo-slovenských skupinkách programuje deska Arduino, zatímco v jiných se už signál ze svalu podařilo přenést na vrtulku a ta se úspěšně roztáčí, se také ptáme studentů na to, jak se jim BIP líbí a proč si ho vybrali.
„Zaujala ma téma asistivních technológií,“ říká Martin Zanovit, student navazujícího studia z žilinské univerzity. Tento březnový a dubnový BIP je pro něj prvním, do kterého se přihlásil. Je spokojený, zrovna právě tady v laboratoři se dozvídá nové věci, které se mu mohou hodit i v pozdější praxi.
Po absolvování by chtěl jít pracovat do firmy Siemens Healthineers. „Napríklad pri vývoji zdravotníckych pomôcok alebo v oblasti zobrazovacích technológií,“ vidí svou budoucnost Martin.
Pedagogové z Žilinské univerzity v Žilině na pobytovou část programu zajišťovali workshop s tématem elektromagnetická biokompatibilita.
„Bolo pre nás veľkou výzvou pripraviť a zrealizovať workshop tak, aby bol zaujímavý, pútavý a prínosný pre študentov. Účastníci boli z troch univerzít, troch krajín, s rozdielnou bázou vedomostí. Navyše časovo bol workshop omedzený na 4,5 hodiny. Pevne veríme, že aj napriek značnému rozsahu a náročnosti problematiky elektromagnetického poľa a interakcií s ľudským organizmom si študenti odniesli nové vedomosti a skúsenosti,“ říká jeden z dvojice lektorů workshopu Ladislav Janoušek, který je vedoucím katedry teoretické elektrotechniky a biomedicínského inženýrství na Fakultě…
