dnes je 9.12.2022

Input:

Zátěžové situace v profesi pedagoga

1.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

201
Zátěžové situace v profesi pedagoga

Bc. Lenka Polášková

Zátěžové situace v profesi pedagoga

Profese pedagoga předškolního zařízení patří mezi vysoce zátěžové. Mezi problematické faktory patří specifická zátěž ženského kolektivu, různorodost kolektivu dětí, výchovné problémy dětí, náročné požadavky na kvalifikaci, obecné vědomosti, dovednosti i schopnosti učitele. A dále schopnost pružně řešit konfliktní momenty vyplývající z výchovně – vzdělávací činnosti, komunikace s rodiči, kolegy, nadřízenými či podřízenými. Schopnostem, roli, dobrého řečníka nelze naučit, záleží na individuálních, osobnostních předpokladech jedince. Možná bychom nalezli také závislost předpokladu pro dobré komunikační schopnosti v genetickém základu a charakterových vlastnostech. Mnohým konfliktním situacím však pedagog může předcházet díky znalostem v oblasti komunikace a asertivity.

 

Celá lekce je rozdělena do těchto částí:

1. Klima v práci a pojetí profese učitelky

  • Klima třídy a jeho vliv na vznik zátěžových situací

  • Klima třídy a motivace dětí

  • Klima pedagogického týmu

 

2. Syndrom vyhoření v pedagogické praxi

  • Jak chápeme pojem „syndrom vyhoření”

  • Příčiny syndromu vyhoření

  • Prevence syndromu vyhoření v praxi MŠ

Konfliktní momenty v práci i pojetí profese učitelky MŠ

 

a) Klima třídy a jeho vliv na vznik zátěžových situací

Zásadní roli v pedagogické profesi vytváří klima třídy. V rámci něj se setkáváme také s vlivem prostředí na motivaci dětí a jejich další postoje k výchovně vzdělávacím aktivitám i učiteli. Zejména proto jsou jeho dovednosti, které v přímé pedagogické praxi uplatňuje, klíčové. Pozitivní klima třídy je do značné míry závislé na tom, jaký vztah pedagog s dětmi naváže. Selhání dítěte v jakékoli činnosti směřuje k narušení jeho sebeúcty. Takové děti při opakovaném neúspěchu směřují k negativismu, agresi a stáhnou se do ústraní nebo mají naopak tendence narušovat aktivně jakoukoli činnost kolektivu. Prostředí – klima třídy v mateřské škole by mělo být především vřelé, empatické a laskavé.

Dobrý kontakt s dítětem navazujeme v případě, kdy mu dáváme najevo svůj zájem, pochopení a sdílíme jeho obavy.

J. Pye dokonce ve svém rozboru týkajícího se učení (Invisible Children, Oxford University Press, Oxford 1988) použil terminologii „solicitous tendernes” (starostlivá jemnost);

Dobré klima třídy poznáme podle toho, že jsou vztahy mezi pedagogem a dětmi založeny na vzájemném pochopení, úctě, respektu a vřelosti.

Naopak nepříznivé klima třídy je zřejmé v případech, projevů negativismu, apatie, napětí, strachu a nedůvěry ze strany dětí.

 

Důležitým faktorem pozitivního klimatu třídy jsou pak jasně nastavená pravidla pro děti i pedagogy. Děti by se do nastavení pravidel v úvodu školního roku měly zapojovat aktivně prostřednictvím kooperativních úkolů a her.

Třídní učitelé by měli sestavit maximálně 6 klíčových pravidel, která napomůžou k lepší organizaci ve třídě a vytvoření bezpečného a jistého prostředí.

 

b) Klima třídy a motivace dětí

Klíčové otázky týkající se klimatu třídy:

  • Beru při plánování aktivit a činností v úvahu složení kolektivu (věkové složení; individuální specifika dětí; původ; rodinné zázemí;)? ANO/NE

  • Je uspořádání třídy a její vzhled přizpůsoben tak, aby děti motivoval a pozitivně působil na jejich psychiku (barevnost; uspořádání nábytku; pomůcky; přístup k hračkám;)? ANO/NE

  • Jsou vztahy mezi mnou a dětmi založeny na vzájemném respektu, úctě a vřelosti? ANO/NE

  • Jsou připravené aktivity a činnosti podnětné a dávají jim možnost „být úspěšnými”? ANO/NE

  • Dávám dětem dostatečně najevo svůj zájem? ANO/NE

  • Pomáhá dětem moje zpětná vazba? ANO/NE

  • Je celkové klima třídy uvolněné, založené na důvěře dětí v mou osobu? ANO/NE

  • Máme ve třídě nastavená pravidla, která jsou dětem jasná? ANO/NE

  • Dostávám od rodičů pozitivní zpětnou vazbu? ANO/NE

  • Podílí se děti na utváření prostředí třídy? ANO/NE

 

V případě převažujících odpovědí ANO máte ve třídě nastaveno pozitivní klima, které předchází zátěžovým situacím vycházejícím z důsledků nepříznivého klimatu třídy, které by bylo nutno řešit.

Příklady:

  • odmítání činností dětmi;

  • nerespektování pokynů pedagoga;

  • nerespektování pravidel třídy;

  • projevy psychosomatických potíží u dětí (zvracení; nechutenství; bolesti břicha)

  • agrese; agresivita dětí;

Příklad:

Příznivé klima třídy → ukázka ze závěru hospitační činnosti ředitelky MŠ

…V průběhu hlavní výchovné činnosti nebyly shledány závažné nedostatky v organizaci třídy. Děti působily uvolněně a sebejistě. Jejich vztah s třídní učitelkou je evidentně založen na vzájemné důvěře. Děti se na ni obracejí s dotazy, s důvěrou. Neprojevují jakékoli znaky narušení vzájemného vztahu – vazby. Třída má vytvořený svůj systém pravidel, která respektují děti, rodiče i učitelé. Do značné míry se tak předchází konfliktním situacím mezi dětmi. Třídní učitelce se daří organizovat činnost s přihlédnutím k individuálním i věkovým specifikům a zvláštnostem dětí. Děti využívají nabídky činností

Nahrávám...
Nahrávám...