dnes je 16.6.2024

Input:

Většina Čechů se nechá snadno zmanipulovat tím, co vidí na sociálních sítích — domnívají se tři čtvrtiny žáků a studentů

7.2.2023, Zdroj: Člověk v tísni (www.clovekvtisni.cz)

Nejvíce žáci a studenti důvěřují veřejnoprávním médiím, vyplynulo z průzkumu mediální gramotnosti.

Společnost Člověk v tísni zveřejnila při příležitosti Dne bezpečnějšího internetu (7. únor 2023) výsledky průzkumu mediální gramotnosti středoškoláků a žáků osmých a devátých ročníků základních škol (resp. odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Realizovala jej prostřednictvím svého vzdělávacího programu Jeden svět na školách (JSNS) na základě dat výzkumné agentury Focus. Jde v pořadí o druhé dotazníkové šetření[1] zjišťující znalosti a dovednosti žáků týkající se médií, používání počítačů a chytrých telefonů, návyky v chování na internetu a v neposlední řadě i postoje žáků a studentů k médiím. Předchozí obsahově srovnatelný průzkum proběhl v roce 2018.

“Z našeho výzkumu vyplývá, že celkově klesá důvěra středoškoláků v média. Jsou přesvědčeni o manipulativnosti sociálních sítí, více vnímají ohrožení demokracie nepravdivými zprávami,” komentuje zjištění průzkumu Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni, a dále uvádí: “Podle naprosté většiny z nich by se měly nepravdivé zprávy mazat (54 %) nebo označovat (27 %).”

“Přes 60 % dotazovaných sdílí názor, že médiím záleží více na finančním zisku než na kvalitě. Polovina středoškoláků se navíc domnívá, že velká média záměrně zkreslují nebo zamlčují důležité informace. Velmi kriticky tedy posuzují prostředí, ve kterém tráví tolik času a ze kterého čerpají většinu informací. Celkově skeptický pohled na média se pak zřejmě projevuje i v tom, že znatelně ubylo mladých lidí, kteří považují nezávislá média za důležitá pro demokracii. O jejich důležitosti je přitom přesvědčeno o třetinu více gymnazistů než učňů. Což je jeden z příkladů značného rozdílu výsledků dle typu škol, tedy mezi gymnázii, středními odbornými školami a odbornými učilišti,” vysvětluje Karel Strachota a dodává: “Podobně lze ilustrovat vliv celkové úrovně mediální gramotnosti na odpovědi středoškolských studentů. Nezávislá média považuje za důležitá 85 % respondentů s nejvyšší dosaženou úrovní, ale jen 35 % respondentů s úrovní nejnižší. Výsledky Studentských voleb, které také organizujeme, pak ukazují, že xenofobní a populistické strany či kandidáti se trvale těší největší přízni na odborných učilištích, tedy na školách s celkově nejnižší úrovní mediální gramotnosti žáků.”

Postoje žáků a studentů k médiím

Přibližně tři čtvrtiny žáků a studentů předpokládají silnou přesvědčovací efektivitu sociálních sítí a domnívají se, že se jimi většina Čechů nechá snadno zmanipulovat. S tímto tvrzením souhlasí 75 % středoškoláků a 71 % základoškoláků. Zároveň mezi středoškoláky vzrostlo ve srovnání s rokem 2018 vnímání ohrožení demokracie nepravdivými zprávami na internetu (o 8 %) a útoky hackerů (o 7 %). Nadpoloviční většina respondentů se kloní k tomu, aby byly nepravdivé zprávy na internetu odstraňovány (54 % středoškoláků a 61 % základoškoláků). Podíl středoškoláků, kteří se vyjádřili pro odstraňování nepravdivých zpráv, však ve srovnání s výzkumem z roku 2018 poklesl o 11 %, a to ve prospěch řešení pouhým označováním (k tomu se přiklání 27 % středoškoláků).

Za ohrožení demokracie lze podle žáků považovat i zpochybňování důvěryhodnosti médií a novinářů politiky. Respondenti označili za nejčastější nositele této praxe Andreje Babiše (32 % středoškoláků a 26 % základoškoláků) a Tomia Okamuru (14 % středoškoláků a 8 % základoškoláků).

Ačkoliv většina dotazovaných (65 % středoškoláků a 59 % základoškoláků) souhlasí s tvrzením, že média vlastněná politiky jsou méně důvěryhodná, pokleslo ve srovnání s rokem 2018 mezi středoškoláky vnímání problematičnosti vlastnictví médií politiky o 8 % (ze 74 % na 66 %).

Ve srovnání s průzkumem z roku 2018 významně ubylo těch, kteří se domnívají, že nezávislá média jsou potřebná pro fungující demokracii. Za důležitá je aktuálně považuje 60 % středoškoláků a polovina základoškoláků. Přitom v roce 2018 je za důležitá považovalo o 14 % středoškoláků více (74 %). Nejsilněji si uvědomují význam nezávislých médií pro fungující demokracii respondenti s nejvyšším skórem mediální gramotnosti[2] (85 %).  

Respondenti jako celek vykázali silnou důvěru v moc médií a relativně vysokou míru ostražitosti k průzkumům volebních preferencí. Téměř polovina z nich (47 % středoškoláků a 46 % základoškoláků) se domnívá, že předvolební průzkumy mají velký vliv na to, koho lidé volí. Přibližně stejný podíl respondentů (46 % středoškoláků a 41 % základoškoláků) přitom zastává názor, že když se většina českých médií rozhodne pro podporu jednoho z kandidátů na prezidenta, je jisté, že volby vyhraje.

Vnímání médií dokresluje i míra souhlasu s tvrzením, že velká média (včetně veřejnoprávních) záměrně zkreslují nebo zamlčují důležité informace. Souhlas s ním vyjádřila bezmála polovina dotázaných středoškoláků (49 % středoškoláků a 42 % základoškoláků). Nadprůměrně s tímto výrokem souhlasí učňové ze středních odborných učilišť. Přes 60 % středoškoláků i základoškoláků sdílí názor, že většině médií záleží více na finančním zisku než na kvalitě publikovaných informací.

Nejvíce důvěřují středoškoláci i základoškoláci médiím veřejné službyČeské televizi (77 % středoškoláků, 79 % základoškoláků) a Českému rozhlasu (60 % středoškoláci, 64 % základoškoláci). Důvěryhodnost obou médií veřejné služby je přibližně o třetinu vyšší mezi gymnazisty, než mezi studenty nematuritních oborů (SOU). Nejvíce jim důvěřují respondenti s nejvyšším skórem mediální gramotnosti. Zároveň respondenti s nejvyšším skórem mediální gramotnosti nejvýrazněji souhlasí s tvrzením, že lidé, kteří nesledují zprávy o politice v hlavních médiích, jsou politiky snadněji manipulovatelní (60 %).  

Znalosti a dovednosti

Nejlépe si žáci a studenti poradili s úlohami, které souvisely s internetem a sociálními sítěmi (fungování algoritmů u internetových vyhledávačů, určení vlastníků sociálních sítí či rozpoznání reklamy na sociální síti TikTok). Modelovou úlohu testující, jak respondenti rozumí fungování algoritmů vyhledavačů, vyřešily správně dvě třetiny žáků (67 % středoškoláků a 65 % základoškoláků).  Vlastníky každé ze čtyř vybraných sociálních sítí správně určily více než dvě třetiny žáků. Nejznámější pro ně byl vlastník Instagramu —

Nahrávám...
Nahrávám...