dnes je 15.8.2022

Input:

Ukázková hodina - Základní škola - Český jazyk - Slohové útvary v hodinách ČJL

6.6.2006, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1.22
Ukázková hodina – Základní škola – Český jazyk – Slohové útvary v hodinách ČJL

Mgr. Eva Kašparová

Význam českého jazyka

Český jazyk je pro většinu našich žáků jazyk mateřský. Žáci se s ním budou setkávat ve všech oblastech svého vzdělávání, a proto se musí naučit jím vládnout. Vzhledem k tomu, že žáci užívají v běžné ústní komunikaci jazyk nespisovný, má učitel na 1. i 2. stupni základní školy široké pole působnosti, aby dovedl žáky ke schopnosti vyjádřit se srozumitelně a přesně nejen ústně, aletaké písemně.

Žák 9. ročníku

Žák 9. ročníku by měl být na konci základního vzdělávání schopen (mimo jiné) kultivovaného písemného projevu, výstižného vyjadřování, formulace myšlenek v logickém sledu za pomoci různých typů informačních a komunikačních prostředků, tedy účinné komunikace s okolním světem (viz komunikativní kompetence dle RVP). Na nás učitelích pak je, abychom již od první třídy připravovali žákům takovou učební nabídku, aby byli motivováni k písemnému vyjadřování, a to i v složitějších a náročnějších celcích.

1. stupeň ZŠ

Na 1. stupni základní školy není dle mého názoru tolik důležité, zda žák chápe rozdíly mezi základními funkčními styly a slohovými postupy, ale spíše, zda je vůbec schopen se písemně vyjádřit, využívá vhodně osvojené jazykové prostředky a postupně rozšiřovanou slovní zásobu a především, nebojí se psát. Psát co nejvíce, byť zatím s chybami, které plynou z jeho nedostatečné jazykové znalosti či vybavenosti (= stylistická čistota a gramatická správnost).

Slohový postup je určitý způsob autorova pojetí a sdělování obsahu. Žák 1. stupně základní školy pravděpodobně nerozliší ani základní slohové útvary, které vznikají jako jeden nebo spojením více slohových postupů, ale měl by být schopen se určitým způsobem písemně vyjádřit, byť jeho vyjádření vždy nezapadne do obecně přijímaných "slohových" schémat.

2. stupeň ZŠ

Na 2. stupni základní školy by již měl zvládnout do určité míry využívání některých funkčních stylů a konkrétních slohových útvarů (např. vyprávění, popis, zpráva, žádost, charakteristika...), ale i tady je nejdůležitější, aby vůbec chtěl psát a psal. Aby se pro něho písemná forma komunikace stala důležitou součástí komunikace vůbec, aby se pro něho stala potřebou.

Dnešní děti, zvyklé na strohou písemnou komunikaci formou SMS zpráv, e-mailů nebo "četování" na internetu, nejsou motivovány k delšímu písemnému projevu, navíc na základě určitých pravidel. Často užívají zkratek a "zkratkově" se též vyjadřují. Přebírají do svého slovníku nově vznikající slova užívaná v okruhu vrstevníků a slova z cizích jazyků, především z angličtiny. Vzhledem k tomu, že jazyk plní v našem životě nejen funkci dorozumívací, ale také mentální (je nástrojem našeho myšlení), má pro nás nezastupitelný význam. Pro naše žáky je proto důležité, aby se naučili svoje myšlenky výstižně formulovat a jejich prostřednictvím se souvisle a přesně vyjadřovat nejen ústně, ale také písemně, na odpovídající jazykové úrovni. Záleží tedy jen a jen na učiteli, na jaké úrovni pomůže svým žákům si jazyk osvojit a do jaké míry je naučí jej užívat. Bude hodně záležet také na metodách a formách, které zvolí, a na jeho vlastním přístupu a vztahu k mateřskému jazyku. Aktivní metody totiž předpokládají také aktivní účast učitele.

Dílna psaní na 2. stupni ZŠ

Dílna psaní – nástroj pro rozvoj myšlení

Dílna psaní je nástrojem, který učí žáky vyjadřovat myšlenky a názory, klást si otázky i hledat na ně odpovědi, argumentovat, rozumět různým typům textů, zvládnout postupně slohové útvary a v konečném důsledku vede k potřebě písemného vyjádření , k potřebě psát. Psát nejen pro sebe, ale psát také pro konkrétního čtenáře, pro konkrétní médium, pro posluchače, kterému bude text přednesen (spolužák, vrstevník, rodič...).

Chceme-li naše žáky naučit psát mateřským jazykem, užívat smysluplně a správně spisovný jazyk, výstižně a srozumitelně se vyjadřovat a sdělovat čtenáři či posluchači své vlastní pojetí obsahu formou, která odpovídá autorovi, pak bychom měli "dílnu psaní" zařadit mezi své často využívané učitelské nástroje.

Mediální výchova

Texty žáků, které vznikají v dílně, je možné dále využívat k naplňování cílů průřezového tématu Mediální výchova na základní škole (dle RVP). Učitel může zadávat žákům již předem témata s cílem přiblížit jim stavbu mediálních sdělení v novinách či časopisech, a nebo jim zadá zpracování takového tématu, které jim umožní vyzkoušet si například užití výrazových prostředků ovlivňujících názor čtenáře. Žákům je tak skrze vlastní psaní přibližována role médií v současné společnosti.

Dílna psaní pro žáky 2. stupně ZŠ vychází z kurzů Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT) a předpokládá, že v hodinách

  • píše nejen žák, ale také učitel,

  • žákům je pravidelně poskytována příležitost k vlastnímu psaní (doporučuji alespoň 1 vyučovací hodinu týdně),

  • vybíraná témata jsou žákům něčím blízká, něco o nich ví – žáci se učí nejen vybírat témata, ale hledat svá vlastní,

  • žáci se učí přepracovávat a upravovat svoje texty, provádět korekturu,

  • texty jsou psány s reálným cílem pro reálné čtenáře (spolužáci, rodiče, čtenáři školního časopisu, místní periodikum),

  • žáci jsou předem seznámeni s kritérii hodnocení, na jejichž tvorbě se sami podílejí (zde má učitel velký prostor pro naplňování očekávaných výstupů slohové výchovy dle RVP, např. komunikační žánry, spisovná výslovnost, správnost obsahová i formální, časová posloupnost apod.),

  • žáci mají příležitost sdílet v průběhu tvorby i v jejím závěru navzájem svoje texty a hovořit o nich se spolužáky i učitelem (formy sdílení mohou být velmi různé, např. předčítání před třídou, ve skupinách, komentář jednotlivce k přečtenému textu...),

  • forma hodnocení a sebehodnocení vede autory k postupnému zdokonalování textů a zvyšuje efektivitu psaní (hodnocení a sebehodnocení ze strany žáků probíhá ve vyučovacích hodinách, hodnocení učitele může být otázkou delšího časového období, chce-li se písemně vyjádřit ke každému textu na základě předem stanovených kritérií, což samozřejmě vede následně k posunům ve vývoji psaní u žáka).

Proces psaní v dílně

Dílna psaní bývá organizována v pěti základních krocích, z nichž některé se mohou i několikrát zopakovat. Jsou to tyto fáze:

  • Příprava.

  • Hrubá verze.

  • Přepracování.

  • Redigování.

  • Publikace.

I. Příprava

V této fázi autoři promýšlejí, o čem budou psát. Vyhledávají téma, které je pro ně v tu chvíli aktuální (z jakýchkoli důvodů). Promýšlejí, co vše téma zahrnuje, o čem by se mělo psát. Shromažďují informace, myšlenky, nápady týkající se tématu (osvědčenou formou je myšlenková mapa, často i několik). Diskutují a konzultují s učitelem, spolužákem(-ky). Zjišťují, zda už někdo o tématu psal a jak se s tím vypořádal. Uvažují o rozsahu a čtenáři (kdo bude moji práci číst). Zvažují, zda a nakolik je téma nosné, hledají konkrétní obsah a možný smysl sdělení. Žáci mohou v této fázi i dospět k potřebě zvolit jiné téma, pokud se po prozkoumání ukázalo, že původní téma z jakýchkoli důvodů nevyhovuje.

Příklad rozpracování konkrétního obsahu (o čem bude žák psát) – naznačení cesty

Po prodiskutování se žák rozhoduje psát svoji práci na téma: " Hrdinský čin mojí babičky." Nadále tak zpracovává téma "škola dříve a dnes," ale našel si v něm podtéma, kterému je schopen a ochoten věnovat svůj "spisovatelský" čas. Zjistil, že má dostatek informací, že má o čem psát a že ho toto podtéma zajímá. Navíc předpokládá, že by mohlo zajímat i jeho spolužáky, potenciální čtenáře.

II. Hrubá verze

Osnova a první zachycení myšlenek na papír (v první fázi psaní je vhodné zařadit techniku volného psaní).

III. Přepracování

  • Přečtení a následné vylepšování textu autorem.

  • Konzultace se spolužákem, spolužáky, případně učitelem.

  • Přepisování, tříbení a jasné formulace myšlenek.

  • Volba vhodné formy.

  • Vyškrtávání, dopisování, vlepování, vpisování a další formy úpravy textu.

Moji žáci na 2. stupni průměrně zpracují tři verze svého textu na jedno téma.

Text je doporučováno psát ob řádek, aby žáci mohli vpisovat nebo vlepovat další text při úpravě a přepracovávání a nemuseli opisovat celý text znovu.

Minilekce

V této části práce s textem se učiteli nabízí prostor pro postupné seznamování žáků se slohovými postupy a útvary formou minilekcí v časovém rozmezí 6–10 minut (ukázky, výklad, porovnávání, příklady připravené učitelem nebo modelování konkrétních postupů před žáky, charakteristiky dobrých textů apod.).

Konzultace (průběžně ve fázi přepracování)

Konzultace s učitelem, spolužáky, rodičem... s cílem posunout text, zdokonalit jej. Konzultace mají pouze doporučující charakter, autor se jimi nemusí řídit. V hodinách probíhají průběžně, dle potřeby autorů. Konzultace mohou probíhat i písemnou formou, kdy učitel píše žákovi k textu písemný komentář.

Na co zaměřovat při konzultaci pozornost:

  • Drží se autor tématu?

  • Jsou informace v textu dostatečné nebo je třeba některé informace doplnit?

  • Je úvod i závěr jasný, věcný, srozumitelný?

  • Zaujala mě jako čtenáře forma? Je vhodná pro toto téma?

  • Je nadpis (název) nápaditý, vychází z obsahu textu?

  • Odpovídá délka textu obsahu?

  • Navazují věty a odstavce na sebe?

IV. Redigování (korektura)

Úprava textu před jeho publikací, oprava chyb pravopisných, syntaktických i stylistických.

Žákům 6.–8. ročníku dávám před publikací možnost konzultací s učitelem nebo jiným dospělým či vrstevníkem. Máme vytvořený pomocný seznam kroků, na které není možné při korektuře zapomenout a které souvisejí s již probraným slohovým, syntaktickým i pravopisným učivem.

Příklady bodů v seznamu

Neopakuji v textu některá slova vícekrát?

  • Neužil jsem v textu zbytečně dlouhá souvětí?

  • Nezačínají některé věty v textu "pomocnými slovy" (když, tak, pak, a...)?

  • Mám jednotlivé odstavce v textu zřetelně oddělené?

  • Začínají všechna vlastní jména velkým písmenem?

  • Končí všechny věty interpunkčním znaménkem?

  • Začal jsem vždy odstavec na novém řádku?

V. Publikace

Poslední fáze procesu. Může jít o hlasitou četbu před třídou, která se k textu vyjadřuje formou ocenění, otázek, konkrétního hodnocení dle kritérií. Může jít o tichou inspirativní četbu ve skupině, výběr a vydání textu ve školním časopise, zveřejnění na www stránkách školy, ve sborníku apod.

Žáci mají možnost seznámit se s prací spolužáků, mohou se v mnohém poučit, přijmout nové nápady, obohatit svoji další práci.

Přínos dílny psaní pro žáky:

  • osvojení si metod psaní,

  • pochopení pěti fází procesu psaní,

  • osvojení si slohových postupů a útvarů,

  • seznámení se s různými typy textů,

  • pochopení stavby jednotlivých slohových útvarů,

  • schopnost psát pro různé typy čtenářů a posluchačů (i pro vlastní potřebu),

  • rozvoj kritického myšlení,

Nahrávám...
Nahrávám...