dnes je 20.4.2024

Input:

Strategie výuky - Střední škola - Český jazyk - Studenti si vybírají téma své maturitní písemné práce z ČJ

24.10.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.17
Strategie výuky – Střední škola – Český jazyk - Studenti si vybírají téma své maturitní písemné práce z ČJ

Kateřina Šafránková

Zadávání maturitních prací

V posledním ročníku gymnázia se učitelé českého jazyka soustředí na jediný cíl: připravit své studenty na maturitní písemnou práci. Na většině škol ještě v tomto školním roce dostanou studenti u maturity na výběr mezi několika (4–6) tématy, ke kterým se mají písemně vyjádřit. Úkol je ztížen tím, že každé téma musí být zpracováno do určitého slohového útvaru (nejčastěji fejeton, úvaha, esej, výklad). Ředitelé škol, kteří většinou témata schvalují (a někdy i sami navrhují), tuto svázanost formy i obsahu občas zmírní tím, že si k zadanému tématu mohou studenti vybrat slohový útvar podle svého uvážení. Po zadání témat mají studenti několik minut na to, aby si vybrali, o kterém z nich budou psát. Jejich volba je zaznamenána a pak již nemají možnost své rozhodnutí změnit. Poté mají čtyři hodiny čistého času na to, aby text napsali, zkorigovali, přepsali načisto a odevzdali.

Adresát a účel textu

Nepokládám tento způsob testování dovednosti psát za dobrý. V zadání zcela chybí ohled na adresáta a účel textu, který je v běžném životě velmi důležitý. Většina textů, které dnešní maturanti v životě ještě napíší, bude ryze účelových a určených konkrétnímu adresátovi. Málokdo z nich bude ještě někdy nucen napsat fejeton (pokud se nestane novinářem) či esej (pokud se nestane vědcem). Zato budou psát mnoho osobních a úředních textů.

Nedostatek znalostí a zkušeností

Druhá slabina současných písemných maturit z ČJ spočívá v tom, že vynikající zvládnutí tématu vyžaduje mnoho znalostí, které studenti často nemají. Kromě několika odborníků jen málokdo dokáže napsat výklad na téma Mise na Mars či Nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Nedostatek životních zkušeností zabraňuje mladým lidem vyjádřit se formou úvahy na téma Zapomenutá oběť aneb mučednictví v Čechách. Jejich texty nemají myšlenkovou hloubku, často naopak působí povrchně.

Přečetla jsem desítky maturitních prací z českého jazyka, ale jen pár z nich bylo opravdu zajímavým čtením.

Co s tím?

Podle mého názoru by studenti během této "zkoušky z psaní" měli vytvořit několik kratších textů. V jednotlivých zadáních by figurovalo odlišné téma, adresát a účel textu. Zadání by mohlo znít např. takto:

  • Napište desetiřádkový text, ve kterém se budete snažit přesvědčit své kolegy v práci, aby třídili odpad.

  • Napište výzvu pro své spolužáky ze základní školy, aby se všichni sešli na třídním srazu.

  • Napište dvacetiřádkovou vzpomínku na první rande se svým současným přítelem/současnou přítelkyní, kterou byste mu/jí mohli dát jako dárek k narozeninám.

  • Napište informační leták o naší škole, který by mohl být rozdáván budoucím prvákům a jejich rodičům. Uveďte všechny relevantní informace.

  • Napište varování před nemocí AIDS určené k vyvěšení v nočních klubech.

Studenti by také mohli daný neutrální text přepisovat tak, aby byl ironický, vtipný, patetický, dojímavý či seriózní. Nekorektně napsanou žádost by přetvořili v žádost společensky přijatelnou. Charakteristiku a životní osud postavy z beletristického textu by upravili do úředního životopisu, komiksový příběh by převedli do prozaického vypravování. Navrhovaná podoba písemné práce z ČJ v rámci nové státní maturity se této představě naštěstí přiblížila.

Jak se ale vyrovnat s požadavky, které jsou na studenty kladeny v současné době? Jak jim pomoci, aby se během patnácti minut správně rozhodli a vybrali si pro sebe vhodné téma, o kterém budou moci napsat tři a více stran?

Nabízím několik postupů, které na moje studenty šestiletého gymnázia zabíraly a budou využitelné i při přípravě na novou maturitu.

Postupy pro volbu tématu

Před začátkem psaní zkoumej hutnost tématu.

První rada studentům

Zda je téma pro tebe vhodné, můžeš poznat tak, že si do myšlenkové mapy či jen volně na papír sepíšeš co nejvíc asociací, které tě k němu napadnou. 

Cvičná témata

Tuto dovednost procvičujeme nejen celý rok před maturitou, ale už v nižších ročnících. Často studentům zadám cvičné téma, např. zoologická zahrada, a chci po nich, aby sepsali vše, co se jim vybaví. Na tabuli či na flipu se pak objeví např. tento soupis:

zvířata v zajetí, ohrožené druhy, klece, výběhy – hodně x málo místa, funkce vzdělávací a ochranná, rozmnožování druhů, adopce zvířat, výměna zvířat mezi zoo, týrání zvířat, návrat zvířat do volné přírody, gorily v Praze, ochočenost x divokost...

Studenti rozpoznají nevhodné téma

Většinou studenti zjistí, že jim některé konkrétní informace chybějí (např. jak se jmenuje lední medvídek, který na sebe strhnul velkou pozornost v Německu?), ale přesto dokážou nějaký text o zoo napsat. U některých témat však studenti nedokážou sestavit ani takto volný soupis. To je pro ně signál, že téma pro ně není vhodné. Studenti se naučí se tímto signálem řídit, mají zapsanou následující radu:

Druhá rada studentům

Pokud během několika minut nevymyslíš velké množství souvisejících pojmů, téma je pro tebe příliš vzdálené a raději se mu u maturity vyhni. 

Využití starších maturitních témat

Studentům lze zadat k promýšlení i téma maturitních písemných prací z minulých let, např. téma jednoho fejetonu: Jak se peru s češtinou.

Nejprve se zamyslete nad tím, zda jste někdy měli či ještě máte potíže se zvládáním českého jazyka. Pokud ne, téma pro vás asi nebude vhodné. Přesto si cvičně zkusíme text na toto téma napsat.

Jako první vás musí trknout slovo "peru". Znamená klíč k vašemu textu. Ve fejetonu si můžete pohrát s jazykem, zkuste tedy vymyslet co nejvíc synonym i asociací ke slovu "prát se".

Vytvořený soupis: bojovat, válčit, boxovat, válka, boj, soupeř, nepřítel, ring, bojiště, válečné pole, zásah, rána, vítězství, příměří, mír, útočit, útok, zbraň (luk a šíp, puška, kanon...), taktika, strategie, přední linie, fronta, zranění, mrtví, hradby, nedovolený úder, přímý zásah, K. O....

Nyní slova uspořádejte do nějakých kategorií (např. klučičí souboj, válka, boxerský zápas, středověká bitva apod.) a rozmyslete si, která použijete ve svém textu.

Poté jsou studenti většinou připraveni napsat text.

Ukázka žákovské práce

Ukázka z textu na téma Jak se peru s češtinou od Alexandra D. (poslední ročník gymnázia):

...Den co den jsem musel odolávat náporu diktátů, doplňovaček, větných rozborů a slohů. Napadaly mě ze zálohy, častokrát na mě zaútočily v temné uličce. Každé ráno chtěly výpalné. Já jen trpěl. Celé dny jsem se musel učit, připravovat, trénovat taktiku a styl, abych přežil den další. Byl to boj cti, netekla krev, nikdo nevystřelil, a přece se bojovalo. Dostal jsem mnoho zásahů a ran, ale ze všech jsem se dokázal uzdravit a pak opět zaútočit. Jako každá válka i ta má se pomalu chýlila ke konci. Sil ubývalo a já už věděl, že se musím vzdát, neb nemůžu vyhrát...

Prvních několik vět textu je nejdůležitějších

Práce s úvody

Nejprve studenty vyzvu, aby si u několika svých textů zkusili vyznačit, kde končí jejich úvod. (Na tomto místě má čtenář už jasnou představu o obsahu textu a je rozhodnut, zda si ho přečte.) Poté mají za úkol přečíst nahlas ten nejlepší z nich. Nakonec studenty vyzvu k diskusi nad následujícími otázkami:

Který úvod se vám líbil nejvíc? Který by vás přiměl přečíst sicelý text? Proč? Co přesně vás v úvodu upoutalo?

Třetí rada studentům

Úvod textu, prvních několik vět, je velmi důležitých. Musí vás vtáhnout, připoutat vaši pozornost a přimět vás číst dál. 

Po této diskusi pokračujeme následujícím pokynem:

Existuje několik způsobů, jak úvodní věty napsat. Dokázali byste některé popsat?

Během následujícího brainstormingu sepíšeme na tabuli typy úvodů. Ty pak doplním o další, které studenti nezmínili. Vznikne následující seznam:

Několik způsobů, jak začít psát text:

  • Akce – vstup rovnou do děje

  • Anekdota – zábavné vyprávění, historka ze života

  • Popis – popis místa, události nebo postavy, při kterém autor "nemluví, ale přímo ukazuje"

  • Detail – soustředěný pohled zaměřený na něco určitého

  • Dialog – důležitý rozhovor mezi postavami

  • Emoce – silný pocit

  • Zajímavý údaj – informace, která stojí za povšimnutí

  • Prostředí – čas a místo, kde se děj odehrává

  • Překvapující tvrzení – šokující, ohromující, mimořádné nebo neobvyklé tvrzení

  • Myšlenky – hluboké myšlenky, jež stojí za povšimnutí

  • Otázky – otázky, které se vztahují k tématu

  • Citáty – úryvek či citát z konkrétního zdroje či od osoby

Rozdám studentům pracovní list, který obsahuje úvodní věty z několika děl světové i české literatury. Jejich úkolem je rozpoznat, který typ úvodu autor použil (uvedeno v závorce za textem):

Pracovní list – úvod k textu 

U následujících ukázek z beletristických děl určete, o jaký druh úvodu se jedná: 

Muzeum Louvre, Paříž

22.46

Jacques Sauničre, uznávaný kurátor pařížského Louvru, klopýtal klenutou chodbou Velké galerie muzea. Vrhl se k nejbližšímu obrazu v dohledu, Caravaggiovi ve zlaceném rámu, uchopil jej a táhl mistrovské dílo k sobě, dokud se obraz neodtrhl od stěny a šestasedmdesátiletý kurátor se nezřítil na záda. Plátno mu přistálo na prsou.

Přesně jak čekal, kousíček od něj s rachotem sjela ocelová mříž a uzavřela vstup do sálu. Parketová podlaha

Nahrávám...
Nahrávám...