dnes je 20.5.2024

Input:

Stejné příběhy, jiná jména: Poznejte hlasy a tváře těch, kteří bojují za lidská práva v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině. Jednotlivé příběhy představuje organizace Člověk v tísni

6.12.2022, Zdroj: Člověk v tísni (www.clovekvtisni.cz)

Unikátní podcastovou sérii s tematikou lidských práv spustil vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Pět dílů série se zaměřuje na porušování lidských práv v komunistickém Československu, v Rusku, Bělorusku a na okupovaném Krymu. Na tvorbě podcastů se podíleli přední čeští experti na postsovětský prostor a pracovníci lidskoprávního oddělení Člověka v tísni, kteří jednotlivé případy porušování lidských práv mapují a zároveň pomáhají perzekvovaným.

Práva jednotlivců i skupin jsou ve světě stále porušována a zásadní měrou se na tomto stavu podílejí nedemokratické režimy totalitních států. Stejně jako v době komunistického Československa statečné osobnosti aktivně vzdorovaly zločinnému režimu, musí i dnes v mnoha zemích lidé za lidská práva stále bojovat. Právě příběhy těchto lidí můžete poznat skrze kampaň a novou podcastovou sérii Stejné příběhy, jiná jména,“ říká Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni.

Agrese Ruska vůči Ukrajině vystupňovala v dnešní válku, ale již před ní bylo Ruskem učiněno mnoho bezpráví. Například vůči krymským Tatarům, kteří jsou od roku 2014, tedy od anexe Krymu, vystavováni fyzickému násilí, únosům, teroru a politicky motivované perzekuci. Sílu ruské perzekuce zažil místopředseda neformálního krymskotatarského parlamentu medžlis Nariman Dželjal, který byl na základě falešného obvinění v září 2021 zadržen a po tvrdých výsleších ze strany ruské Federální služby bezpečnosti letos na podzim odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 17 let vězení. „Život Narimana Dželjala symbolizuje osudy krymskotatarského národa v posledním století a odvíjí se pod třemi hesly – vrátit se, zůstat a nevzdat se. Na Krym se vrátil koncem osmdesátých let jako potomek krymských Tatarů deportovaných Stalinem do Uzbekistánu v roce 1944. Krym neopustil ani po rapidním zhoršení situace po ruské anexi poloostrova. Zůstal, nevzdal se a jeho aktivity se brzy staly trnem v oku novému okupačnímu režimu,“ říká pracovník Centra pro lidská práva a demokracii organizace Člověk v tísni v nové podcastové sérii Stejné příběhy, jiná jména, který kvůli citlivým informacím musí zůstávat v anonymitě.

Stejně jako Nariman Dželjal musí zpoza zdí vězení svým rodinám a přátelům psát i další lidé bojující za lidská práva, kteří jsou vězněni současným ruským režimem. „Lidskoprávní situace v Rusku se začala zhoršovat poměrně brzy po nástupu

Nahrávám...
Nahrávám...