Na jaře 2021 budou žáci gymnázií a lyceí poprvé skládat státní maturitu povinně ze tří předmětů, kromě českého jazyka a literatury také z cizího jazyka a matematiky. Pro úspěšný start povinné zkoušky z matematiky v rámci společné části připravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy kroky ke zkvalitnění výuky matematiky a podpoře učitelů.
„O tom, jak jinak přistoupit ke vzdělávání matematiky, jak tomu, co již probíhá, tak tomu, co je připraveno a bude probíhat, budu jednat s učiteli matematiky všech stupňů. Ti samotní matematiku a její ověřování v uzlových bodech vzdělání podporují. Přítomní budou i zástupci z Rakouska a Polska, kde je matematika povinná. Jednání se uskuteční v dubnu a je plánováno dlouhodobě,“ uvedla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
Školský zákon od počátku předpokládal postupný náběh maturity z matematiky. Tento postup byl projednán se školskými asociacemi i s tripartitou a panuje na něm shoda. Žáci, kteří se nyní hlásí na gymnázia a lycea, tak již ví, že je od jarního zkušebního období v roce 2021 bude čekat zkouška z cizího jazyka i matematiky. Od školního roku 2021/2022 pak bude maturita ze tří předmětů povinná pro všechny obory vzdělání s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých. Ve školním roce 2020/2021 přitom budou moci žáci středních odborných škol skládat maturitu z matematiky dobrovolně v rámci nepovinné zkoušky společné části, případně si zvolit zkoušku Matematika+, což je zkouška vyšší úrovně, na kterou se žáci hlásí samostatně mimo společnou i profilovou část maturity. Díky této zkoušce pak mohou být zvýhodněni při přijímacím řízení na některé vysoké školy.
Důvodem ročního odkladu povinné maturity z matematiky u středních odborných škol je fakt, že některé obory mají v současné době minimální hodinovou dotaci matematiky v rámcovém vzdělávacím programu nižší než 10 hodin. Do června 2017 proto MŠMT ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání vydá dodatky k RVP, kterými se u daných oborů navýší počet hodin matematiky na nejméně deset hodin po dobu vzdělávání (v týdenním přepočtu) tak, aby změnu školy mohly zapracovat do svých školních vzdělávacích programů.
K úspěšnému zvládnutí maturitní zkoušky z matematiky budou také ve větší míře moci ředitelé škol dělit vyučovací hodiny matematiky. To zohlední připravovaná reforma financování regionálního školství, která stanoví maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu. Pro pedagogy vzniknou kurzy dalšího vzdělávání, které budou zaměřeny právě na řešení nejčastějších problémů, kvůli nimž žáci v matematice selhávají. V rámci těchto kurzů se zároveň počítá se sdílením dobré praxe mezi učiteli v připravovaných metodických kabinetech. MŠMT ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání připraví pro učitele také metodickou podporu, která bude vycházet z projektů operačních programů a metodického portálu rvp.cz.
„Je shoda na změně způsobu pregraduální přípravy, to znamená toho, jak se vzdělávají budoucí učitelé, a už na podzim tohoto roku budeme mít zformulovány první návrhy institucionální akreditace učitelství a dá se říct, že nám to všechno do sebe zapadá a že zkvalitňování vysokoškolského vzdělávání skrze akreditace, které probíhá, plně koresponduje s tím, co potřebujeme potom pro děti v rámci základního a středního vzdělávání,“ dodala ministryně Valachová.
Zavedení povinné maturity přivítali zástupci školských asociací, zaměstnavatelských svazů a expertů na vzdělávání:
„Dlouhodobě podporujeme záměr, aby všechny obory středního vzdělání zakončené maturitní zkouškou měly povinně matematiku jako maturitní předmět. Nezařazení uměleckých, zdravotnických a oborů sociální péče vnímáme jako dostatečně odůvodněné a nediskriminující. Souhlasíme i s navrhovaným harmonogramem zavedení matematiky jako povinného předmětu, který umožní školám s různými obory dostatečně zajistit výuku a motivací žáků pro úspěšné zakončení studia na středních školách,“ uvedl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.
"Žáci maturitních oborů ostatních středních škol již nyní konají maturitní zkoušky z více předmětů než žáci gymnázií. Sdružení učňovských zařízení dosud ani nenapadlo uvažovat z tohoto důvodu o ústavní stížnosti. Zkoušky z profilových předmětů totiž střední odborné školy chápou jako možnost prezentovat odbornou úroveň svých žáků," uvedl předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák.
„Jsem pro to, aby byla povinná státní…
