dnes je 1.4.2020

Input:

Pracovní náplň - komentář

20.3.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.3.9.3
Pracovní náplň – komentář

PaedDr. František Havelka, Ph.D.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších změn a dodatků, neužívá přímo termín „pracovní náplň”. Zvykově se označení „pracovní náplň” používá pro vymezení bližšího označení druhu práce podle § 37 odst. 1 písmeno b tohoto zákona.

V pracovní náplni informuje zaměstnavatel zaměstnance o obsahu pracovního poměru. Nejsou-li tyto informace obsaženy v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen tyto informace písemně nebo informace o změně obsahu pracovního poměru sdělit zaměstnanci nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru.

Pracovní náplň je jednostranným úkonem zaměstnavatele, s nímž zaměstnanec s ním nevyslovuje souhlas. Podpis zaměstnance uvedený na pracovní náplni svědčí pouze o tom, že zaměstnanec byl o pracovní náplni prokazatelně informován.

Údaje obsažené v pracovní náplni nejsou uvedeny v žádném právním předpisu. Je tedy na zaměstnavateli, aby uvedl ty informace, které jsou nutné k bližšímu označení druhu práce.

K těmto základní informacím patří:

a) označení zaměstnavatele;

b) druh práce;

c) položka nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších změn a dodatků (dále jen „katalog prací”);

d) nejnáročnější požadované práce sjednaného druhu práce nebo nejnáročnější práce, které vedoucí zaměstnanec řídí (podle katalogu prací);

e) platová třída – údaje musí odpovídat údaji o platové třídě v platovém výměru;

f) konkretizace požadované práce s vyznačením:

  1. komu je zaměstnanec přímo podřízen;
  2. které zaměstnance řídí;
  3. které činnosti zaměstnanec zajišťuje samostatně;
  4. jaké zpracovává podklady pro nadřízení zaměstnance;
  5. které činnosti schvaluje, řídí …

Zaměstnavatel může vydat novou pracovní náplň zaměstnance odpovídající změněné platové třídě (v rámci sjednaného druhu práce), i když s tím zaměstnanec nesouhlasí. Současně musí zaměstnavatel dbát na to, že přeřazení zaměstnance do jiné platové třídy není možné bez věcného zdůvodnění (například pří přeřazení zaměstnance do nižší platové třídy musí zaměstnavatel jednoznačně vymezit činnosti, jejichž výkon nebude nově po zaměstnanci požadovat).

Zaměstnanec je zařazován do platové třídy podle:

  1. nejnáročnější požadované práce,
  2. podle práce, kterou vedoucí zaměstnanec řídí

Jestliže však zaměstnanec nesplňuje kvalifikační předpoklady dané § 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění, pak zaměstnavatel musí provést odpočet let podle § 4 odst. 7 písm. a) až písm. d) nařízení vlády č. 341/2004 Sb., v platném znění. Tím se zaměstnanci změní platový stupeň v rámci platové třídy.

Odpočet let se vztahuje i na pedagogické pracovníky, kteří splňují požadavky odborné kvalifikace podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění, ale kvalifikační předpoklady podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., v platném znění, nesplňují.

Pracovní náplň ředitele veřejné školy nebo veřejného školského zařízení si ředitel stanoví sám jako osoba, kterou jedná zaměstnavatel.

Aplikace katalogu prací a vysvětlení některých pojmů

podle Metodického výkladu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací č.j.: MSMT- 22101/2019-1

Výklad některých pojmů pro účely katalogu prací

  • - Koordinací se rozumí práce spočívající v aktivním působení na složky daného celku vymezeného příslušným ustanovením katalogu prací ve veřejných službách a správě k dosažení jejich souladu.
  • - Zajišťováním se rozumí práce s odpovědností za uskutečnění úkolů vymezených příslušným ustanovením katalogu prací ve veřejných službách a správě.
  • - Komplexními pracemi se rozumí práce zahrnující bezpodmínečně všechny části daného celku (systému) vymezeného příslušným ustanovením katalogu prací ve veřejných službách a správě.
  • - Metodickým usměrňováním se rozumí určování jednotných obecně platných způsobů dosažení určitého cíle.
  • - Koncepcí se rozumí vedoucí idea, myšlenková osnova a vůdčí záměr.
  • - Oborem se rozumí ucelená oblast společenských, technických nebo přírodních nauk, které jsou zpravidla i obsahem studia akreditovaných studijních programů.
  • - Agendou se rozumí souhrn věcně souvisejících prací, které tvoří ucelenou část určitého oboru včetně vazeb na ostatní agendy tohoto oboru.
  • - Organizací se rozumí zaměstnavatel, organizační složka státu nebo organizační složka územního samosprávného celku.
  • - Resortem se rozumí ústřední správní úřad s orgány a organizacemi ve své působnosti.

K pojmu komplexní práce – zaměstnanec, který je zařazen do platové třídy podle příkladu prací, v němž je uvedeno vykonávání „komplexních prací”, musí vykonávat bezpodmínečně všechny činnosti daného celku vymezeného příkladem práce.

Příklad: učitel ve 12. platové třídě – „Komplexní vzdělávací a výchovná činnost” znamená, že učitel působí na děti, žáky nebo studenty nejen v oblasti vzdělávání, ale je odpovědný také za oblast výchovnou. Dále při vykonávání své přímé pedagogické činnosti vytváří a průběžně aktualizuje pedagogickou dokumentaci (včetně tvorby školního vzdělávacího programu). Ve 12. platové třídě může být proto zařazen pouze ten učitel, který svou prací naplní všechny části uvedené charakteristiky.

Obecně platí, že zaměstnanec musí vykonávat všechny činnosti uvedené v příkladu práce současně v těch případech, kde je výčet činností spojen spojkou „a”. Jestliže je mezi činnostmi spojka „nebo”, popř. jsou uvedeny samostatnými větami, pak zaměstnanec nemusí nezbytně vykonávat všechny činnosti uvedené v příkladu práce.

Vedoucí zaměstnanci

Na základě § 123 ZP zařadí zaměstnavatel vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.

V povolání Koordinační, projektový a programový pracovník (1.01.12) je uveden v 11. platové třídě bod 2, který je určen pro zařazení vedoucích zaměstnanců (statutárních orgánů příspěvkových organizací nebo jiných právnických osob ve veřejných službách a správě). Příklad prací vyjadřuje, že právě tyto osoby (ředitel nebo jeho statutární zástupce) budou komplexně koordinovat veškeré činnosti související se správou organizace (ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační, případně jiné obory činnosti organizace). Jestliže však vedoucí zaměstnanec komplexní koordinaci správy jedné nebo více jmenovaných oblastí nevykonává (například k nemovitému majetku tuto správu vykonává typicky zřizovatel či na příspěvkovou organizaci nejsou zřizovací listinou delegována prakticky žádná práva týkající se nakládání se svěřeným majetkem nebo má nemovitý majetek svěřen na základě smlouvy o výpůjčce), nelze ho do 11. platové třídy zařadit.

Pro zařazení do 11. nebo 12. platové