Pouze jedno procento středoškoláků uvádí školu jako svůj primární zdroj informací o aktuálních společenských a politických tématech. Ty čerpají převážně ze sociálních sítí. Jako největší problém ČR vnímají studenti politickou reprezentaci. Setrvale roste jejich zájem o účast ve volbách a důvěra v EU. Volební preference Pirátů a TOP09 u mladých lidí rostou. Výrazně propadá ANO i SPD. Za největší globální problém považují klimatickou změnu. Polovina studentů se obává budoucnosti.
Vzdělávací program JSNS společnosti Člověk v tísni zveřejnil výsledky průzkumu, kterým už po páté zjišťoval názory a postoje středoškoláků. Realizovala jej agentura Focus. Dotazníkové šetření proběhlo v září a říjnu 2020 mezi dvanácti sty respondentů z padesáti osmi středních škol v ČR.
Průzkum podává komplexní obraz o názorech a postojích mladých lidí v následujících oblastech: prostředky komunikace, názory na konkrétní lokální, celostátní a globální problémy, pohled na možnosti občanů ovlivnit řešení problémů, přehled o nejčastěji využívaných zdrojích informací, politické preference, postoje k moderním československým dějinám, spokojenost se životem a se školou, názory na demokracii a mezinárodní politiku. Porovnává výsledky z aktuální vlny výzkumu s předchozími empirický sledování vývoje názorů a postojů cílové populace v čase (2009, 2012, 2014, 2017, 2020). Kompletní závěrečnou zprávu s podrobnými statistikami a grafy a zprávy z předcházejících průzkumů je možné si stáhnout na jsns.cz, ilustrační fotografii zde.
Hlavní zjištění průzkumu:
Největší problémy ČR: politická reprezentace a COVID 19
Graf ze strany 26 průzkumu „Za největší problém České republiky považuji: …“ (B02)
Za největší problém ČR považují studenti nejčastěji politickou reprezentaci (61 %). Výrazně kritičtější vůči politické reprezentaci byli gymnazisté z rodin s nejvyšší životní úrovní (71 %). Jako nový problémový okruh se v průzkumu objevila epidemie nemoci COVID 19. Jde o druhé nejobsazenější téma, které vnímá jako problém 41 % respondentů. Největší rozdíly ve vnímání problémů ČR jsou mezi studenty gymnázií a učilišť. Gymnazisté považují častěji za problematickou politickou reprezentaci, korupci a kvalitu vzdělání. Studenti učilišť častěji omezování občanských práv a svobod kvůli epidemii COVID 19, drogy, nezaměstnanost a migraci.
Posílila také váha problémů spojených s rasismem. Na úrovni ČR vnímá rasismus jako problematický 28 % středoškoláků – jde o třetí problém v celkovém žebříčku. Na celosvětové úrovni je rasismus jako problém vnímán ještě intenzivněji – za problematický ho považuje 37 % studentů. V porovnání s posledním měřením v roce 2017 (20 %) jde o významný nárůst.
Poslední šetření však zároveň potvrzuje i klesající trend ve vnímání problémovosti soužití s romskou menšinou, který indikovala již předchozí šetření, a to jak na lokální (pokles z 34 % na 25 %), tak na celostátní úrovni, kde je pokles ještě markantnější (ze 40 % na 21 %).
Výrazně se proměnily voličské sympatie a stranické preference studentů a vzrostl zájem zúčastnit se voleb
Platí to zvláště pro volební model, který zohledňuje pouze ty respondenty, kteří by šli k volbám a vědí, které straně by dali hlas. Ve srovnání s posledním měřením výrazně posílili svou první pozici Piráti, kteří téměř zdvojnásobili svou podporu (nyní 30 % hlasů). Naopak výrazný propad podpory zasáhl hnutí ANO (nyní 8 %), které z první pozice a téměř čtvrtinové podpory v letech 2014 a 2017 kleslo na čtvrtou pozici (-16 %). Druhý nejsilnější propad zaznamenalo SPD (2 %), které ztratilo 11 %. Naopak posílily preference TOP 09 (24 %, nárůst o 7 %) a ODS (13 %, nárůst o 5 %). Pátou pozici obsadilo hnutí STAN (7 %). Další strany získaly 4 % a menší podporu .
Zájem studentů zúčastnit se voleb od roku 2017 výrazně vzrostl; 54 % by se určitě zúčastnilo a 22 % spíše. Více než čtvrtina studentů (28 %) neví, koho by volila. Rozdíly mezi některými sociodemografickými skupinami jsou ale propastné. Výrazně vyšší účast deklarovali zejména studenti gymnázií (70 % by se určitě zúčastnilo), studenti s vysokou životní úrovní rodiny a žijící ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel. Naopak nižší zájem projevili studenti učilišť (37 % by se určitě zúčastnilo) a z rodin s nízkou životní úrovní (34 % by se určitě zúčastnilo).
Pokračuje trend ve stále lepším hodnocení členství v EAktuálně ho kladně či spíše kladně hodnotí 74 % studentů. Kladné hodnocení převažuje nad záporným ve všech sociodemografických skupinách, pouze u studentů z rodin s nízkou životní úrovní jsou pozitivní a negativní hodnocení srovnatelná.
Největší globální problémy – klimatická změna, války, covid a rasismus
V globální perspektivě narostlo dramaticky vnímání hrozby klimatické změny, která dominuje žebříčku klíčových celosvětových problémů (55 %). Nárůst závažnosti tohoto problému pro téměř čtvrtinu respondentů (23 %) odsunul na druhé místo obecnou kategorii války a konflikty (46 %),…
