dnes je 29.3.2024

Input:

Návrh Pedagogické komory na systémové přenastavení financování ONIV

8.12.2022, Zdroj: Pedagogická komora, z. s.

Zástupci Pedagogické komory jednají na MŠMT kvůli systémovému přenastavení financování ONIV. Z ostatních neinvestičních výdajů hradí školy například učebnice a pomůcky pro žáky.

Návrh na systémové přenastavení financování ONIV

ONIV pro veřejné školy ze státního rozpočtu:

ONIV 2021: 3 488 006 447 Kč

ONIV 2022: 2 493 006 447 Kč

ONIV 2023: 2 630 368 968 Kč

ONIV 2023 - 2021: - 857 637 479 Kč

Hlavním problémem spatřujeme v tom, že celkový objem finančních prostředků na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) škol je příliš nízký. Zatímco rozsah mandatorních výdajů z ONIV se zvětšuje, finance na ONIV na 1 žáka ze státního rozpočtu veřejným školám výrazně poklesly. Vzhledem k aktuální vysoké inflaci lze z financí vyčleněných na ONIV pořídit stále méně a méně.

K největšímu poklesu oproti roku 2021 došlo v případě základních škol tvořených pouze třídami 1. stupně (meziroční snížení o 43 %), přestože každý žák 1. ročníku ZŠ má nově nárok na základní školní potřeby ve výši 500 Kč. Rovněž zajištění plaveckého výcviku žáků je nově financováno paušálně (bez ohledu na skutečné náklady školy) v rámci ONIV (dříve šlo o rozvojový program, který zohledňoval náklady konkrétní školy). Z ONIV jsou nově hrazena rovněž podpůrná opatření v rámci společného vzdělávání (do částky 500 Kč).

Nejnižší ONIV na 1 dítě mají mateřské školy a přípravné třídy ZŠ, což není v souladu se strukturou výdajů, které se z ONIV mandatorně hradí. Většinu výdajů škol v rámci ONIV tvoří náhrady v době prvních 14 dnů nemoci zaměstnanců (60 % průměrného výdělku zaměstnance). Ovšem platy v MŠ nejsou 2krát až 3krát nižší než platy v ZŠ, jak by se mohlo dle ONIV zdát (450 Kč na 1 dítě v MŠ, 1220 až 1710 na 1 žáka v ZŠ ročně). V případě přípravných tříd ZŠ činí ONIV pouhých 600 Kč na 1 dítě ročně, přičemž škola musí tomuto dítěti dle platné vyhlášky zajistit školní potřeby ve výši 500 Kč.

Jelikož školám často prostředky na ONIV nestačí ani na náhrady za prvních 14 dní nemoci, jsou ředitelé škol nuceni žádat o převedení financí původně určených na nenárokové složky platu zaměstnanců do ONIV. To jednak zatěžuje několikrát ročně ředitele škol administrativou, především je to ale nekorektní vůči zaměstnancům, kteří pak mají nižší odměny a celkově i platy, než původně předpokládali na základě rozpisu finančních prostředků pro danou školu.

Školám zároveň nezbývají finanční prostředky například na nákup učebnic, školních potřeb nebo pomůcek pro žáky. Dle mezinárodního srovnání dává ČR na učebnice pro žáky 14x méně peněz než Rakousko nebo Finsko. V důsledku to znamená, že škola v ČR může žákům nakoupit nové učebnice až po 10 letech. Například v Rakousku žák obdrží zdarma každý rok vždy novou učebnici, kterou si může ponechat, a to včetně žáků SŠ (v ČR žáci středních škol nárok na učebnice zdarma nemají).

Náklady některých škol na zajištění plaveckého výcviku jsou v řádu stovek tisíc korun (pokud je plavecký bazén ve větší vzdálenosti od školy, musí zajistit dopravu žáků), jiné školy mají naopak bazén v docházkové vzdálenosti přímo ve městě (jejich náklady jsou řádově nižší).

Oceňujeme, že školy mohou v rámci Národního plánu obnovy nakupovat vybranou výpočetní techniku a výukový software, ale tyto finance jsou striktně účelově vázány. V případě ZŠ je mohou čerpat pouze školy, které se dobrovolně zapojily do výuky nové Informatiky.

Dorovnání financí na ONIV alespoň na úroveň roku 2021

Nahrávám...
Nahrávám...