dnes je 19.8.2022

Input:

Náhrada mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)

18.3.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Komentář k § 192 zákoníku práce - náhrada mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě).

Úplné znění § 192 zákona č. 262/2006 Sb.

§ 192
(1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského61) . Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské62) , peněžitá pomoc v mateřství63) , dávka otcovské poporodní péče113) nebo dlouhodobé ošetřovné, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.
(2) Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění64) , s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění64a) vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 1, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, přísluší mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy nebo platu připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.
(3) Dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu nad výši uvedenou v odstavci 2 větě první nesmí převýšit průměrný výdělek (§ 356 odst. 1).
(4) Náhrada mzdy nebo platu stanovená podle odstavců 2 a 3 musí být snížena o 50 %, jde-li o případy, kdy je podle předpisů o nemocenském pojištění nárok na nemocenské v poloviční výši65) .
(5) Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti uvedené v odstavci 6 větě první, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h).
(6) Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem66) zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti uvedené ve větě první zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti67) a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností uvedených ve větě první.

 Poznámky pod čarou

61§ 26 zákona č. 187/2006 Sb.
62§ 48 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.
63§ 33 zákona č. 187/2006 Sb.
64§ 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.
64a§ 22 zákona č. 187/2006 Sb.
65§ 31 zákona č. 187/2006 Sb.
66§ 56 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb.
67§ 83 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb.
113§ 38b zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


Ustanovení související

 

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • § 22–29 – kolektivní smlouva
    • § 34b odst. 1 – právo zaměstnance na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby
    • § 38 – povinnosti vyplývající z pracovního poměru
    • § 47 – nástup do práce po odpadnutí překážky
    • § 52 písm. h) – výpovědní důvod pro porušení povinnosti podle § 301a ZP
    • § 53–55 odst. 2 – zákaz výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru
    • § 66 odst. 1 – zákaz zrušení pracovního poměru ve zkušební době
    • § 191 – důležité osobní překážky v práci
    • § 191a – souhlas zaměstnavatele s poskytováním dlouhodobé péče
    • § 301 písm. b) – povinnost využívat pracovní dobu
    • § 301a – jiné povinnosti zaměstnance
    • § 305 – vnitřní předpis
    • § 317 písm. b) – náhrada mzdy nebo platu při zvláštní povaze práce
    • § 334 odst. 1 – doručování do vlastních rukou
    • § 347 odst. 4 – vymezení karantény
    • § 351–362 – průměrný výdělek
  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
  • Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 270/2019 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2020

 

Komentář

Ustanovení § 192 navazuje na zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, podle něhož náleží pojištěnci nemocenské vždy až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V prvních 14 kalendářních dnech přísluší proto zaměstnancům v pracovním poměru nebo zaměstnancům pracujícím na dohodu o pracovní činnosti, případně na dohodu o provedení práce (pokud dosáhli v kalendářním měsíci odměnu vyšší než 10 000 Kč), náhrada mzdy nebo náhrada platu (podle způsobu jejich odměňování) nebo náhrada odměny z dohody, kterou jim poskytuje zaměstnavatel ze svých mzdových prostředků podle pravidel uvedených v zákoníku práce (§ 192­–194 ZP).

Náhrada mzdy nebo platu

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je zvláštním druhem náhrady ušlého příjmu zaměstnance, a protože plní obdobnou funkci jako nemocenské z nemocenského pojištění, má též zvláštní právní režim, pokud jde o podmínky vzniku práva na tuto náhradu a na její poskytování a také pokud jde o stanovení její výše.

Náhrada mzdy od zaměstnavatele v prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény přísluší zaměstnanci, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. Tato náhrada přísluší však pouze za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které mu jinak přísluší náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.

Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.

Od 15. kalendářního dne jsou zaměstnanci při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě zajištěni nemocenským, které poskytuje a vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, a to za kalendářní dny.

Právo na náhradu mzdy

Aby zaměstnanci vzniklo právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě, musí být ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény splněny podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění, což z hlediska náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě znamená:

  • uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény;
  • splnění podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění v den vzniku DPN (karantény). Přitom splnění podmínek pojištění se zkoumá vždy jen k tomu pojištěnému zaměstnání, z něhož má být náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě poskytována.

Právo na výplatu náhrady mzdy je podmíněno:

  • trváním pracovního poměru – ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského;
  • tím, že dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.

 

Pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost ode dne, kdy má zaměstnanec odpracovanou směnu, začíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu až následujícím kalendářním dnem.

Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, nepřísluší již náhrada mzdy nebo platu.

Pokud vznikne zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.

Výše náhrady mzdy – redukce

V § 192 odst. 2 ZP je stanoven postup výpočtu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě, který je obdobný postupu při stanovení denní výše nemocenského. Zaměstnavatel nejprve standardním způsobem zjistí průměrný výdělek zaměstnance podle § 351 a násl. ZP. Průměrný výdělek zaměstnance se zjistí jako jeho průměrný hodinový výdělek (§ 356 odst. 1 ZP). Ten je však třeba dále upravit obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací

Nahrávám...
Nahrávám...