dnes je 25.6.2019
Input:

Nadaní - legislativa a možnosti finanční podpory

12.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.6.2
Nadaní – legislativa a možnosti finanční podpory

Ing. Petra Schwarzová

Snad každý pedagog se při své práci setkal s nadanými žáky či studenty. Mnozí dovedou i dostatečně pozlobit, než je učitel zaujme a najde pro ně adekvátní činnost. Pedagogická diagnostika je mnohdy složitou záležitostí, ale zkušený a empatický učitel si jistě poradí a odhalí nejeden talent.

Co je to nadání?

Odborná literatura především vymezuje nadání jako úroveň rozumových dovedností. Nadání není možné identifikovat pouze z výsledků inteligenčního testu. Intelekt tvoří základ pro rozumové nadání. Přesněji řečeno intelekt je měřitelná veličina, kterou lze vyčíslit. Dalšími aspekty nadání jsou však například i motivace k výkonu a tvořivost, pro jejichž měření ale existuje méně standardizovaných nástrojů.

Obecně lze říci, že nadání je nerovnoměrný vývoj, ve kterém se kombinují zrychlené rozumové schopnosti a zvýšená intenzita k vytvoření vnitřních zkušeností a povědomí, které jsou svojí kvalitou odlišné od normy.

Jak podporujeme nadání u nás?

V České republice je vytvořena koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014–2020. Jejím cílem je nejen podpora cílových skupin (mimořádně) nadaných dětí, žáků a studentů, ale i proces identifikace, rozvoje a uplatnění nadání dětí, žáků a studentů.

Dobře víme, že rozvoj talentu si žádá podporu v materiální oblasti, kterou bez finanční podpory není jednoduché zajistit. Školy se i tak potýkají s nedostatkem financí, jejich rozpočet je mnohdy napjatý a nemohou si dovolit z vlastních zdrojů financovat ještě nadstandardní pomůcky pro úzkou skupinu žáků a studentů. Naštěstí přinesla inkluze možnost finanční podpory nejen pro žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i pro nadané a mimořádně nadané. Otázkou je, zda je finanční podpora dostačující. Realizace finanční podpory pro nadané děti však musí mít oporu v legislativním rámci.

Další část je převážně zaměřena na legislativu dané problematiky a její praktické využití při práci s nadanými a jejich podpoře.

Legislativa jako opora pro práci s nadanými

Při práci s nadanými a při získávání financí na jejich rozvoj se můžeme opřít o následující legislativu:

  • změna (od 1. 9. 2016) školského zákona č. 561/2004 Sb., ve znění novely č. 82/2015 Sb. (zejména § 17, § 18 až § 19 zákona č. 561/2004 Sb.),

  • vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, upravující především pravidla vzdělávání,

  • vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění novely č. 197/2016 Sb.,

  • další prováděcí vyhlášky (vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, vyhláška č.177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání SŠ maturitní zkouškou, vše ve znění pozdějších předpisů).

Kdo je podle vyhlášky č. 27/2016 Sb. nadaný (mimořádně nadaný)?

Podle § 27 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.:

  • nadaný žák nebo student vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Podle § 27 odst. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb.:

  • mimořádně nadaný žák dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

K rozvoji nadání lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Žákům a studentům vykonávajícím sportovní přípravu může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání. Zároveň je možné vytvářet skupiny, v nichž se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků školy v některých předmětech, pokud to organizace vzdělávacího procesu obecně dovolí.

Kdo zjišťuje nadání žáka či studenta, které může být finančně podpořeno?

Zjišťování (mimořádného) nadání provádí školské poradenské zařízení (převážně jde o pedagogicko-psychologickou poradnu). U nadání žáka v oblastech pohybových, manuálních nebo uměleckých dovedností se vyjadřuje školské poradenské zařízení zejména ke specifikům žákovy osobnosti, míru žákova nadání pak zhodnotí odborník v příslušném oboru (poskytne žák nebo rodič). Daná problematika je obsažena v § 27 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb.

Možnost přeskočení ročníku

Možnost přeskočení ročníku se řídí § 30, 31 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka na základě žádosti (zákonného zástupce, zletilého žáka, studenta) přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření nejen školského poradenského zařízení, ale i registrujícího lékaře. Zde by měl lékař zhodnotit především jeho vyspělost a zralost. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. Zkouška je komisionální (nejméně tříčlenná komise). Žák může vykonat v jednom dni pouze jednu zkoušku. Za přeskočený ročník se vysvědčení nevystavuje.

Podpůrná opatření pro nadané

Školské poradenské zařízení v případě zjištění nadání zařadí žáka většinou do druhého až čtvrtého stupně podpory podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Pátý stupeň je pro děti, které mají na jedné straně výjimečné schopnosti (nadání) a zároveň trpí určitým handicapem, jde o určité znaky tzv. dvojí výjimečnosti. Podpůrná opatření různých druhů nebo stupňů lze i kombinovat. Zároveň neznamená, že převažující stupeň je finálním stupněm, do něhož je žák nebo student zařazen.

Ne vždy je doporučené podpůrné opatření neměnné. Škola nebo školské zařízení může místo doporučeného podpůrného opatření přijmout po projednání s příslušným školským poradenským zařízením a s předchozím písemným informovaným souhlasem zletilého žáka, studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka jiné podpůrné opatření stejného stupně, pokud to neodporuje zájmu dítěte, žáka nebo studenta. Většinou k takovým situacím nedochází, protože školské poradenské zařízení je v přímém kontaktu se školou ještě před vydáním svého rozhodnutí a konzultuje