dnes je 19.8.2022

Input:

Jak se reforma financování dotkne středních škol

14.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.16
Jak se reforma financování dotkne středních škol

Ing. Petra Schwarzová

Nástupem roku 2020 se bude diametrálně lišit způsob přidělování finančních prostředků také pro většinu středních škol. Reforma financování se nedotkne pouze škol soukromých a církevních, těm budou přidělovány prostředky stále ve "starém režimu", a to normativem na žáka. Mnohé školy podnikly určité kroky již v rámci zahájení školního roku 2019/2020, nicméně většina změn se jich dotkne konkrétně až nástupem reformy financování. Střední školy, na rozdíl od základních či mateřských škol, mají situaci problematičtější z důvodu velké různorodosti oborů. V čem je však nový systém nejradikálnější? Především ve způsobu přidělování finančních prostředků, které budou mít školy k dispozici na platy nejen pedagogických pracovníků, ale i pro odměňování nepedagogů.

Proč změna financování u středních škol

Podle analýz současný "výkonový systém" odvislý od počtu žáků u středního vzdělávání, a to zejména s maturitní zkouškou, nežádoucím způsobem motivuje školy k přijímání méně zdatných žáků a ke snižování nároků na jejich výkon s cílem získat co nejvíce finančních prostředků pro školu. Mnozí z nich se totiž neustále ocitají v nižších ročnících různých oborů, přecházejí za školy na školu a nikdy k maturitě nepostoupí. Nový systém by měl takové jevy odbourat.

Reforma financování by měla mít vliv i na oblast financování nepedagogické práce. Podle MŠMT současný systém neodůvodněně zvýhodňuje školu s vyšší naplněností tříd oproti stejně zorganizované škole (tj. se stejným počtem tříd) s nižší naplněností tříd. Přitom pro zajištění správného chodu školy nelze snižovat počet pracovníků zajišťujících ekonomiku, údržbu a podobnou činnost organizace.

Právní předpisy dotýkající se reformy

  • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění novely č. 101/2017 Sb. (dále jen "ŠZ")

  • Nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí (dále jen "NV č. 123/2018 Sb.")

  • Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška č. 13/2005 Sb.)

  • Vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 161/2018 Sb., o předkládání údajů o předpokládaných počtech pedagogických pracovníků a jejich platovém zařazení, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška č. 27/2016 Sb.)

PHmax a PH školy

Údaj PHmax vyjadřuje počet hodin výuky (včetně nezbytného dělení) ve třídě v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků ve třídě. Hodnoty PHmax pro střední školy jsou stanoveny v NV č. 123/2018 Sb. podle druhu oboru a struktury třídy (jednooborové, víceoborové). PHmax počítá samozřejmě s povinným dělením od určitého počtu žáků v konkrétních předmětech i odborném výcviku a vychází z učebních plánů v RVP.

PH školy je konkrétní zajišťovaná vyučovací povinnost školy, která je odrazem organizace školního roku (rozvrh hodin).

Pokud si škola nastaví organizaci maximálně do PHmax (PH školy je nižší nebo roven PHmax), má teoreticky zajištěno, že od MŠMT získá potřebné finance na pokrytí nákladů spojených s danou výukou. Pokud však škola hranici PHmax překročí, pak jí budou přiděleny prostředky pouze do výše PHmax a je na ní, z jakých zdrojů bude schodek financovat.

Základem je správné nastavení víceoborových tříd

Pro správné stanovení PHmax je třeba mít bezchybně vytvořené víceoborové třídy podle § 2a, § 2b a § 2c vyhlášky č. 13/2005 Sb. Danou vyhlášku z pohledu tvorby víceoborových tříd musely školy akceptovat již při organizaci školního roku 2018/2019. Z toho vyplývá, že současné 1. a 2. ročníky musejí být vytvořeny podle výše uvedeného limitu.

Platí tedy, že víceoborovou třídu lze stanovit, když počet žáků v určitém oboru vzdělání je nižší než 17 a celkový počet žáků ve třídě nepřesáhne povolený počet žáků. Také ji lze vytvořit, pokud je v jednom oboru vzdělání více než 17 žáků a ve druhém oboru vzdělání méně než 17, pokud škola nemá dva obory s méně než 17 žáky. Je třeba brát na zřetel, že slučovat lze do jedné třídy pouze obory vzdělání stejné kategorie dosaženého vzdělání, stejné formy (denní, večerní apod.) a stejné délky vzdělávání a stejného ročníku. Konkrétně je možné kombinovat v jedné víceoborové třídě maximálně tři obory vzdělání kategorie E, H (střední vzdělání s výučním listem), nebo dva obory vzdělání kategorie L, M (střední vzdělání s maturitní zkouškou). Zároveň není možné vytvářet víceoborové třídy u oborů vzdělání kategorie K, C, J a oborů vzdělání kategorie E, které nevedou k získání výučního listu. Výjimku tvoří obory vzdělání kategorie K s kombinací Gymnázium + Gymnázium se sportovní přípravou. Při vytváření víceoborových tříd, pokud se v nich vzdělávají pouze žáci oborů vzdělání skupiny 82, není počet oborů vzdělání ve víceoborové třídě omezen. Pravidla pro víceoborové třídy upravená vyhláškou o středním vzdělávání se

Nahrávám...
Nahrávám...