dnes je 18.11.2019
Input:

Jak bude oceněna pedagogická i nepedagogická práce po reformě?

25.6.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.10
Jak bude oceněna pedagogická i nepedagogická práce po reformě?

Ing. Petra Schwarzová

Pohled za průběhem realizace příprav reformy

Reforma financování regionálního školství je stále žhavým tématem, jež se těší zájmu nejen pracovníků ve školství, ale i široké veřejnosti. Nicméně my pracující ve školství, jsme přímo vtaženi do reality. S blížící se realizací reformy od 1. 1. 2020 a potažmo s nutností nastavení nového školního roku 2019/2020 podle nových pravidel se postupně seznamujeme s obsahem nových pojmů, jako jsou PHmax, PH školy apod. Jejich aplikovatelnost v oblasti pedagogické práce a také možnosti využití v rámci zákonných pravidel jsou jistě všem vedoucím pracovníkům ve školství dostatečně známy. Lze tedy konstatovat, že veškeré organizační změny k 1. 9. 2019 může vedení školy podle dostupných informací správně realizovat.

Kolik dostaneme na nepedagogy?

Ještě předtím je však důležité zjistit, kolik nepedagogů si budeme moci dovolit, protože se jedná o proměnnou, podle níž můžeme organizaci nepedagogické práce přizpůsobit. Doposud nám z dané oblasti byla známa pouze kritéria přiřazení počtu nepedagogů, jako normativ na ředitelství, na další pracoviště a na třidu či obor vzdělání. Nyní jsou kritéria již přesnější. Dokonce i v rámci výkaznictví byla jednotlivým školám zaslána informace o počtu nepedagogických pracovníků pro příslušnou právnickou osobu. Tento ukazatel je však platný až od nástupu nové reformy, tedy od 1. 1. 2020. Výhodou je, že i při „šetření” nepedagogů dostane škola skutečný celkový objem finančních prostředků podle stanoveného ukazatele. Objem finančních prostředků na jednotku bude opět stanoven průměrnou hodnotou, což pro školy v současné době znamená, že neznají plánovanou výši rozpočtu na nepedagogické pracovníky.

Kolik dostaneme na pedagogy?

Otázkou je, zda u financování pedagogické práce toho víme více. Je obecně známo, že reforma mění postoj k rozdělování financí. Zatímco současný systém byl založen na „odměňování škol” podle výkonů, tj. podle počtu žáků, dětí, studentů, nový systém se zaměřuje na maximální pokrytí nákladů škol v oblasti pedagogické práce. Na první pohled to vypadá, že ředitel bude moci stanovit pro své pedagogy výši platu podle odpovídajících činností a zásluh (samozřejmě v souladu s legislativním omezením). Ne všechny složky platu jsou však stanoveny podle předpokládané skutečnosti. Nicméně stále bude na řediteli, jak s daným objemem financí naloží. Musí jen zaručit každému pedagogovi, že dostane připadající tarifní složku a případné další minimální částky na nárokové složky. Předpokladem je, že v rozdělování financí bude respektovat princip spravedlnosti.

Z čeho se skládá plat pedagoga?

Jednotlivé složky platu jsou znázorněny v následujícím schématu.

Tabulka 1: Složení platu pedagoga

Tarifní platy Ostatní nárokové složky Nenárokové složky
Příplatek za vedení Zvláštní příplatek Specializační příplatky Osobní příplatek Odměny

Každá složka platu má svá specifika a různou formu financování z pohledu reformy. Nyní si probereme výše zmíněné položky.

Tarifní složka platu jako nároková položka

Tarifní složka platu je pedagogovi stanovena podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů je pro výše uvedenou skupinu zaměstnanců definována v příloze č. 5. Tato položka bude školám u každého správně vykázaného pedagogického pracovníka poskytnuta v plné výši. Správně vykázaným pedagogickým pracovníkem se myslí ten, který je ve výkaze P1c-01 v oddíle IVa zaevidován pod zdrojem financování s číslem 11 a v následujících oddílech je pak u něj správně specifikována výše jeho vyučovací povinnosti v souladu s nařízením vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že z pohledu financování nyní pro školu nebude nevýhodou, když půjde o pedagoga „služebně staršího”.

Příplatek za vedení

Náleží vedoucím pracovníkům podle § 124 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP”). Jeho výše je stanovena procenty z platového tarifu nejvyššího platového stupně platové třídy, do které je zaměstnanec zařazen. Proto je třeba dát pozor při navyšování tarifní složky platu na to, zda v platovém výměru nemusíme příslušnému vedoucímu pracovníkovi změnit i hodnotu příplatku za vedení.

Tato položka na rozdíl od tarifu nebude zdrojově kryta ve skutečné výši, ale škole bude poskytnuta určitá výše ve formě normativu, který je odvozen jako průměrná roční výše příplatků za vedení včetně povinných odvodů, a to na 1 pracovní poměr vyjádřený počtem hodin přímé pedagogické činnosti.